<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82</id>
	<title>ലൂക്കാച്ചിന്റെ മാർക്സിസ്റ്റ് കലാസങ്കൽപം - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-23T20:24:06Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.5</generator>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18695&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: /* വിശേഷത */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18695&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-21T01:19:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;വിശേഷത&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 01:19, 21 November 2017&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Line 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിശേഷത==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിശേഷത==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ലൂക്കാച്ചിന്റെ Aesthetics എന്ന വിശിഷ്ടമായ ഗ്രന്ഥം ഇംഗ്ലീഷിലേക്കു തര്‍ജ്ജമ ചെയ്തിട്ടില്ലെന്നാണ് ഞാന്‍ വിചാരിക്കുന്നതെന്ന് മുമ്പു പറഞ്ഞല്ലോ. ലൂക്കാച്ചിനെക്കുറിച്ചെഴുതുന്നവര്‍ ജര്‍മന്‍ ഭാഷയില്‍ അതു വായിച്ചിട്ടുതന്നെയാണ് തങ്ങളുടെ മതങ്ങള്‍ രേഖപ്പെടുത്തിയിട്ടുള്ളത്. മാര്‍ക്സിസ്റ്റു ചിന്തകനായ കോലാകോവ്സ്കി ലൂക്കാച്ചിന്റെ speciality എന്നൊരു സാഹിത്യ സിദ്ധാന്തത്തെക്കുറിച്ചു പറയുന്നുണ്ട്. അത് Aesthetics എന്ന ഗ്രന്ഥത്തിലെ ആശയമാവാം. കല അല്ലെങ്കില്‍ സാഹിത്യം സാകല്യാവസ്ഥയോടു വിധേയത്വമുള്ളതായിരുന്നാല്‍&amp;#160; മാത്രം പോരാ, സ്പെഷ്യാലിറ്റിയോടും &amp;amp;mdash; വിശേഷതയോടും വിധേയത്വമുള്ളതായിരിക്കണമെന്ന് ലൂക്കാച്ച് കരുതുന്നതായി കോലാകോവ്സ്കി ചൂണ്ടിക്കാണിക്കുന്നു. വ്യക്തിയില്‍ തരവും സവിശേഷസംഭവത്തില്‍ സാര്‍വലൗകിക സംഭവവും കല കാണുന്നു&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/del&gt;(Art endeavours to find the type in the individual, the universal in particular phenomena Kolakowski) എഴുത്തുകാരന്‍ വ്യക്തിനിഷ്ഠങ്ങളായ അനുഭവങ്ങളെ തരങ്ങളായോ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(&lt;/del&gt;types)സാര്‍വ്വലൗകികമൂല്യമുള്ള ബിംബങ്ങളായോ മാറ്റുന്ന പ്രവര്‍ത്തനമാണ് വിശേഷത. വായനക്കാരന്‍ ആ തരങ്ങളിലൂടെ, ബിംബങ്ങളിലൂടെ സാകല്യാവസ്ഥ ദര്‍ശിക്കുന്നു. (Luckacs&amp;amp;rsquo;s &amp;amp;lsquo;speciality&amp;amp;rsquo; may be defined, it seems, as this process whereby a writer transforms individual experiences&amp;#160; into types or images of universal validity, so that they become the medium through which the reader apprehends the social whole &amp;amp;mdash; Kolakowski) സൊലായുടെയും കൂട്ടുകാരുടെയും &amp;amp;lsquo;നാച്ചുറലിസം വ്യക്തിയിലേക്ക് തിരിയുന്നതിനാല്‍ അത് ലൂക്കാച്ചിന്റെ അംഗീകാരം നേടുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ലൂക്കാച്ചിന്റെ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;Aesthetics&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;എന്ന വിശിഷ്ടമായ ഗ്രന്ഥം ഇംഗ്ലീഷിലേക്കു തര്‍ജ്ജമ ചെയ്തിട്ടില്ലെന്നാണ് ഞാന്‍ വിചാരിക്കുന്നതെന്ന് മുമ്പു പറഞ്ഞല്ലോ. ലൂക്കാച്ചിനെക്കുറിച്ചെഴുതുന്നവര്‍ ജര്‍മന്‍ ഭാഷയില്‍ അതു വായിച്ചിട്ടുതന്നെയാണ് തങ്ങളുടെ മതങ്ങള്‍ രേഖപ്പെടുത്തിയിട്ടുള്ളത്. മാര്‍ക്സിസ്റ്റു ചിന്തകനായ കോലാകോവ്സ്കി ലൂക്കാച്ചിന്റെ speciality എന്നൊരു സാഹിത്യ സിദ്ധാന്തത്തെക്കുറിച്ചു പറയുന്നുണ്ട്. അത് &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;Aesthetics&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;എന്ന ഗ്രന്ഥത്തിലെ ആശയമാവാം. കല അല്ലെങ്കില്‍ സാഹിത്യം സാകല്യാവസ്ഥയോടു വിധേയത്വമുള്ളതായിരുന്നാല്‍&amp;#160; മാത്രം പോരാ, സ്പെഷ്യാലിറ്റിയോടും &amp;amp;mdash; വിശേഷതയോടും വിധേയത്വമുള്ളതായിരിക്കണമെന്ന് ലൂക്കാച്ച് കരുതുന്നതായി കോലാകോവ്സ്കി ചൂണ്ടിക്കാണിക്കുന്നു. വ്യക്തിയില്‍ തരവും സവിശേഷസംഭവത്തില്‍ സാര്‍വലൗകിക സംഭവവും കല കാണുന്നു &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Art endeavours to find the type in the individual, the universal in particular phenomena Kolakowski)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}}. &lt;/ins&gt;എഴുത്തുകാരന്‍ വ്യക്തിനിഷ്ഠങ്ങളായ അനുഭവങ്ങളെ തരങ്ങളായോ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;types)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;സാര്‍വ്വലൗകികമൂല്യമുള്ള ബിംബങ്ങളായോ മാറ്റുന്ന പ്രവര്‍ത്തനമാണ് വിശേഷത. വായനക്കാരന്‍ ആ തരങ്ങളിലൂടെ, ബിംബങ്ങളിലൂടെ സാകല്യാവസ്ഥ ദര്‍ശിക്കുന്നു. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Luckacs&amp;amp;rsquo;s &amp;amp;lsquo;speciality&amp;amp;rsquo; may be defined, it seems, as this process whereby a writer transforms individual experiences&amp;#160; into types or images of universal validity, so that they become the medium through which the reader apprehends the social whole &amp;amp;mdash; Kolakowski&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;സൊലായുടെയും കൂട്ടുകാരുടെയും &amp;amp;lsquo;നാച്ചുറലിസം വ്യക്തിയിലേക്ക് തിരിയുന്നതിനാല്‍ അത് ലൂക്കാച്ചിന്റെ അംഗീകാരം നേടുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസം, സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസം, സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18694&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: /* ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസം, സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18694&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-21T01:12:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസം, സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 01:12, 21 November 2017&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l32&quot; &gt;Line 32:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 32:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മനുഷ്യന്റെ ജീവിതത്തെ മാര്‍ക്സിസം പറയുന്ന സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash;&amp;#160; സമ്പൂര്‍ണാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash; കൂട്ടിച്ചേര്‍ക്കുന്നതിനെ മാത്രമേ റിയലിസമായി ലൂക്കാച്ച് ദര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ. ആ റിയലിസത്തെ ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസമെന്നും സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസമെന്നും അദ്ദേഹം വിഭജിക്കുന്നു. ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസത്തിന്റെ ഉദ്ഘോഷകര്‍ ടോള്‍സ്റ്റോയിയും ബല്‍സാക്കും തോമസ് മന്നുമാണ്. അവര്‍ തങ്ങളുടെ കാലഘട്ടങ്ങളിലെ ചരിത്രപ്രവാഹങ്ങളെ വര്‍ണ്ണിച്ചു, അവയോട് വ്യക്തികളുടെ ജീവിതത്തെ കൂട്ടിയിണക്കി. അവര്‍ കാഫ്‌കയെപ്പോലെ, ജോയ്സിനെപ്പോലെ, സാമുവല്‍ ബക്കറ്റിനെപ്പോലെ സാകല്യാവസ്ഥയെ കാണാതെ സ്വന്തം ആത്മാവിലേക്ക് അല്ലെങ്കില്‍ സത്തയിലേക്ക് ഒതുങ്ങിക്കൂടിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മനുഷ്യന്റെ ജീവിതത്തെ മാര്‍ക്സിസം പറയുന്ന സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash;&amp;#160; സമ്പൂര്‍ണാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash; കൂട്ടിച്ചേര്‍ക്കുന്നതിനെ മാത്രമേ റിയലിസമായി ലൂക്കാച്ച് ദര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ. ആ റിയലിസത്തെ ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസമെന്നും സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസമെന്നും അദ്ദേഹം വിഭജിക്കുന്നു. ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസത്തിന്റെ ഉദ്ഘോഷകര്‍ ടോള്‍സ്റ്റോയിയും ബല്‍സാക്കും തോമസ് മന്നുമാണ്. അവര്‍ തങ്ങളുടെ കാലഘട്ടങ്ങളിലെ ചരിത്രപ്രവാഹങ്ങളെ വര്‍ണ്ണിച്ചു, അവയോട് വ്യക്തികളുടെ ജീവിതത്തെ കൂട്ടിയിണക്കി. അവര്‍ കാഫ്‌കയെപ്പോലെ, ജോയ്സിനെപ്പോലെ, സാമുവല്‍ ബക്കറ്റിനെപ്പോലെ സാകല്യാവസ്ഥയെ കാണാതെ സ്വന്തം ആത്മാവിലേക്ക് അല്ലെങ്കില്‍ സത്തയിലേക്ക് ഒതുങ്ങിക്കൂടിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസത്തെക്കാള്‍ ശ്രേഷ്ഠമാണ് സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം. സോഷ്യലിസത്തിനുവേണ്ടിയുള്ള യത്നം തന്നെയാണ് സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം. മൂര്‍ത്തമായ സോഷ്യലിസ്റ്റ് കാഴ്ചപ്പാടില്‍ അധിഷ്ഠിതമാണത് സോഷ്യലിസം സാക്ഷാത്കരിക്കാന്‍ സഹായിക്കുന്ന ശക്തി വിശേഷങ്ങളെ അത് കണ്ടറിയുന്നു. പ്രയോജനപ്പെടുത്തുന്നു. (The perspective of soincialist realism is, of course, the struggle for socialism. Socialist realism differs from critical realism, not only in being based on a concrete socialist perspective, but also in using this perspective to describe the forces working towards socialism from the inside &amp;amp;mdash; The Meaning of Contemporary Realism.) ഗോര്‍ക്കി, ഷൊളോക്കോവ്, അലക്സി ടോള്‍സ്റ്റോയി ഇവരുടെ കൃതികള്‍ സോഷ്യലിസ്റ്റ് റീയലിസത്തിന്റെ ഉജ്ജ്വല മാതൃകകളാണെന്ന് ലൂക്കാച്ചിന് അഭിപ്രായമുണ്ട്. ലിയോ ടോള്‍സ്റ്റോയിയുടെ കൃതികളില്‍ രാഷ്ട്രീയമായ സമരങ്ങളും സംഘട്ടനങ്ങളും ഉണ്ട്. പക്ഷെ, ഷൊളോക്കോവിന്റെ കൃതികളില്‍ സോഷ്യലിസത്തിലേക്കുള്ള പ്രയാണം എങ്ങും ദൃശ്യമാണ്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ക്രിട്ടിക്കല്‍ റിയലിസത്തെക്കാള്‍ ശ്രേഷ്ഠമാണ് സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം. സോഷ്യലിസത്തിനുവേണ്ടിയുള്ള യത്നം തന്നെയാണ് സോഷ്യലിസ്റ്റ് റിയലിസം. മൂര്‍ത്തമായ സോഷ്യലിസ്റ്റ് കാഴ്ചപ്പാടില്‍ അധിഷ്ഠിതമാണത് സോഷ്യലിസം സാക്ഷാത്കരിക്കാന്‍ സഹായിക്കുന്ന ശക്തി വിശേഷങ്ങളെ അത് കണ്ടറിയുന്നു. പ്രയോജനപ്പെടുത്തുന്നു. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(The perspective of soincialist realism is, of course, the struggle for socialism. Socialist realism differs from critical realism, not only in being based on a concrete socialist perspective, but also in using this perspective to describe the forces working towards socialism from the inside &amp;amp;mdash; The Meaning of Contemporary Realism.)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;ഗോര്‍ക്കി, ഷൊളോക്കോവ്, അലക്സി ടോള്‍സ്റ്റോയി ഇവരുടെ കൃതികള്‍ സോഷ്യലിസ്റ്റ് റീയലിസത്തിന്റെ ഉജ്ജ്വല മാതൃകകളാണെന്ന് ലൂക്കാച്ചിന് അഭിപ്രായമുണ്ട്. ലിയോ ടോള്‍സ്റ്റോയിയുടെ കൃതികളില്‍ രാഷ്ട്രീയമായ സമരങ്ങളും സംഘട്ടനങ്ങളും ഉണ്ട്. പക്ഷെ, ഷൊളോക്കോവിന്റെ കൃതികളില്‍ സോഷ്യലിസത്തിലേക്കുള്ള പ്രയാണം എങ്ങും ദൃശ്യമാണ്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ജീര്‍ണ്ണിച്ച നവീന സാഹിത്യം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ജീര്‍ണ്ണിച്ച നവീന സാഹിത്യം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18693&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: /* സാകല്യാവസ്ഥ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=18693&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-11-20T08:20:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;സാകല്യാവസ്ഥ&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 08:20, 20 November 2017&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Line 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==സാകല്യാവസ്ഥ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==സാകല്യാവസ്ഥ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മഹാന്‍മാരായ മാര്‍ക്സിസ്റ്റുകള്‍ സൗന്ദര്യശാസ്ത്രത്തില്‍പ്പോലും സാംസ്ക്കരിക പൈതൃകത്തെ (Classical heritage എന്നു ലൂക്കാച്ച്) മാനിക്കുന്നവരാണ്. മാനിക്കുന്നുവെന്നു പറഞ്ഞാല്‍ അവര്‍ ഭൂതകാലത്തേക്കു പിന്‍തിരിയുന്നുവെന്ന് അര്‍ത്ഥമാക്കരുത്. ഭൂതകാലം എന്നന്നേക്കുമായി നഷ്ടപ്പെട്ടിരിക്കുന്നുവെന്നും അതിനെ നവീകരിക്കാന്‍&amp;#160; സാദ്ധ്യമല്ലെന്നും മാര്‍ക്സിസ്റ്റുകള്‍ക്ക്&amp;#160; അറിയാം. അവര്‍ സൗന്ദര്യശാസ്ത്രത്തിലെ സാംസ്ക്കാരിക പൈതൃകത്തെ ബഹുമാനിക്കുന്നുവെന്നു പറയുമ്പോള്‍ നമ്മള്‍ ഗ്രഹിക്കേണ്ടത് സമ്പൂര്‍ണ്ണമായ സമുദായത്തില്‍ സമ്പൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനെ ചിത്രീകരിക്കുന്ന മഹനീയമായ കലയെ അവര്‍ അംഗീകരിക്കുന്നു എന്നാണ്. ചരിത്രത്തെ സംബന്ധിച്ച മര്‍ക്സിസ്റ്റ് ഫിലോസഫി സമ്പൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനെ അപഗ്രഥിക്കുന്നു. സമ്പൂര്‍ണ്ണതയില്‍ ചെല്ലാനുള്ള അവന്റെ യത്നത്തില്‍ ഭാഗികങ്ങളായ നേട്ടങ്ങളുണ്ടാകും; ഒന്നും നേടാന്‍ കഴിഞ്ഞിലെന്നും വരും. അവയെക്കൂടി മാർക്‌സിസ്‌റ്റുകൾ പരിഗണിക്കുന്നുണ്ട്. വര്‍ഗവിഭജനമുള്ള സമുദായത്തില്‍ മനുഷ്യന് രൂപപരിവര്‍ത്തനവും വൈകല്യവും വരും. അവയില്‍നിന്ന് അവനെ സ്വതന്ത്രനാക്കി പരിപൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനാക്കുക എന്നതാണ് പ്രോലിറ്റേറിയന്‍ ഹൂമനിസത്തിന്റെ യത്നം. ഇങ്ങനെ ക്‌ളാസിക്കുകളുമായി മാര്‍ക്സിസം ബന്ധമുണ്ടാക്കുന്നു. സമകാലിക സമുദായത്തില്‍ ആവിര്‍ഭവിക്കുന്ന പുതിയ ക്‌ളാസിക്കുകള്‍ കണ്ടുപിടിക്കുന്നു. പ്രാചീനരായ ഗ്രീക്കു സാഹിത്യകാരന്‍മാരും ഡാന്റേയും ഷേക്സ്പിയറും ഗോയ്ഥേയും ബല്‍സാക്കും ടോള്‍സ്റ്റോയിയും&amp;#160; മാനുഷികവികാസത്തിന്റെ മഹനീയങ്ങളായ കാലഘട്ടങ്ങളുടെ ചിത്രങ്ങള്‍ നല്‍കിയിടൂണ്ട്. സമ്പൂര്‍ണ്ണ മനുഷ്യത്വത്തിനു വേണ്ടിയുള്ള സംഘട്ടനങ്ങളില്‍ അവര്‍ ചൂണ്ടുപലകകളായി നിന്നിട്ടുണ്ട്. (Studies in European Realism &amp;amp;mdash; Preface Page 5) ഇതുതന്നെയാണ് ലൂക്കാച്ചിന്റെ നിരൂപണസിദ്ധാന്തത്തിലെ കേന്ദ്രസ്ഥിതമായ ആശയം. മനുഷ്യജീവിതത്തിന്റെ സാകല്യാവസ്ഥയെ പിടിച്ചെടുക്കുന്നവനും അതിനെ പുനരാവിഷ്കരിക്കുന്നവനുമാണ് മഹാനായ കലാകാരന്‍. &amp;amp;ldquo;മുതലാളിത്ത വ്യവസ്ഥിതിയുടെ ഫലമായ അന്യവത്കരണം കൊണ്ട് സമുദായത്തില്‍ സാമാന്യമായതും സവിശേഷമായതും തമ്മില്‍ അകലുമ്പോള്‍, സാമൂഹികമായതും&amp;#160; വ്യക്തിനിഷ്ഠമായതും തമ്മില്‍ അകലുമ്പോള്‍ വലിയ കലാകാരന്‍ അവയെ ഒരുമിച്ചുചേര്‍ത്ത് സാകല്യാവസ്ഥയുണ്ടാക്കുന്നു. അങ്ങനെ സമുദായത്തിന്റെ സങ്കീര്‍ണ്ണതയുള്ള സാകല്യാവസ്ഥയുടെ പ്രതിഫലനമായിത്തീരുന്നു, നോവല്‍. ഇതിനെയാണ് ലൂക്കാച്ച് റീയലിസം എന്നു വിളിക്കുന്നത്&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/del&gt;(Terry Eagleton &amp;amp;mdash; Marxism and Literary Criticism, Page 27&amp;amp;ndash;28.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;) &lt;/del&gt;ഈ രീതിയിലുള്ള റീയലിസ്റ്റുകളാണ് ബല്‍സാക്കും ടോള്‍സ്റ്റോയിയും, പ്രാചീന ഗ്രീക്ക് സാഹിത്യകാരന്‍മാരെയും ഷേക്സ്പിയറിനെയും റീയലിസ്റ്റുകളായിട്ടാണ് ലൂക്കാച്ച് കാണുന്നത്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മഹാന്‍മാരായ മാര്‍ക്സിസ്റ്റുകള്‍ സൗന്ദര്യശാസ്ത്രത്തില്‍പ്പോലും സാംസ്ക്കരിക പൈതൃകത്തെ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Classical heritage&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;എന്നു ലൂക്കാച്ച്) മാനിക്കുന്നവരാണ്. മാനിക്കുന്നുവെന്നു പറഞ്ഞാല്‍ അവര്‍ ഭൂതകാലത്തേക്കു പിന്‍തിരിയുന്നുവെന്ന് അര്‍ത്ഥമാക്കരുത്. ഭൂതകാലം എന്നന്നേക്കുമായി നഷ്ടപ്പെട്ടിരിക്കുന്നുവെന്നും അതിനെ നവീകരിക്കാന്‍&amp;#160; സാദ്ധ്യമല്ലെന്നും മാര്‍ക്സിസ്റ്റുകള്‍ക്ക്&amp;#160; അറിയാം. അവര്‍ സൗന്ദര്യശാസ്ത്രത്തിലെ സാംസ്ക്കാരിക പൈതൃകത്തെ ബഹുമാനിക്കുന്നുവെന്നു പറയുമ്പോള്‍ നമ്മള്‍ ഗ്രഹിക്കേണ്ടത് സമ്പൂര്‍ണ്ണമായ സമുദായത്തില്‍ സമ്പൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനെ ചിത്രീകരിക്കുന്ന മഹനീയമായ കലയെ അവര്‍ അംഗീകരിക്കുന്നു എന്നാണ്. ചരിത്രത്തെ സംബന്ധിച്ച മര്‍ക്സിസ്റ്റ് ഫിലോസഫി സമ്പൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനെ അപഗ്രഥിക്കുന്നു. സമ്പൂര്‍ണ്ണതയില്‍ ചെല്ലാനുള്ള അവന്റെ യത്നത്തില്‍ ഭാഗികങ്ങളായ നേട്ടങ്ങളുണ്ടാകും; ഒന്നും നേടാന്‍ കഴിഞ്ഞിലെന്നും വരും. അവയെക്കൂടി മാർക്‌സിസ്‌റ്റുകൾ പരിഗണിക്കുന്നുണ്ട്. വര്‍ഗവിഭജനമുള്ള സമുദായത്തില്‍ മനുഷ്യന് രൂപപരിവര്‍ത്തനവും വൈകല്യവും വരും. അവയില്‍നിന്ന് അവനെ സ്വതന്ത്രനാക്കി പരിപൂര്‍ണ്ണനായ മനുഷ്യനാക്കുക എന്നതാണ് പ്രോലിറ്റേറിയന്‍ ഹൂമനിസത്തിന്റെ യത്നം. ഇങ്ങനെ ക്‌ളാസിക്കുകളുമായി മാര്‍ക്സിസം ബന്ധമുണ്ടാക്കുന്നു. സമകാലിക സമുദായത്തില്‍ ആവിര്‍ഭവിക്കുന്ന പുതിയ ക്‌ളാസിക്കുകള്‍ കണ്ടുപിടിക്കുന്നു. പ്രാചീനരായ ഗ്രീക്കു സാഹിത്യകാരന്‍മാരും ഡാന്റേയും ഷേക്സ്പിയറും ഗോയ്ഥേയും ബല്‍സാക്കും ടോള്‍സ്റ്റോയിയും&amp;#160; മാനുഷികവികാസത്തിന്റെ മഹനീയങ്ങളായ കാലഘട്ടങ്ങളുടെ ചിത്രങ്ങള്‍ നല്‍കിയിടൂണ്ട്. സമ്പൂര്‍ണ്ണ മനുഷ്യത്വത്തിനു വേണ്ടിയുള്ള സംഘട്ടനങ്ങളില്‍ അവര്‍ ചൂണ്ടുപലകകളായി നിന്നിട്ടുണ്ട്. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Studies in European Realism &amp;amp;mdash; Preface Page 5)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;ഇതുതന്നെയാണ് ലൂക്കാച്ചിന്റെ നിരൂപണസിദ്ധാന്തത്തിലെ കേന്ദ്രസ്ഥിതമായ ആശയം. മനുഷ്യജീവിതത്തിന്റെ സാകല്യാവസ്ഥയെ പിടിച്ചെടുക്കുന്നവനും അതിനെ പുനരാവിഷ്കരിക്കുന്നവനുമാണ് മഹാനായ കലാകാരന്‍. &amp;amp;ldquo;മുതലാളിത്ത വ്യവസ്ഥിതിയുടെ ഫലമായ അന്യവത്കരണം കൊണ്ട് സമുദായത്തില്‍ സാമാന്യമായതും സവിശേഷമായതും തമ്മില്‍ അകലുമ്പോള്‍, സാമൂഹികമായതും&amp;#160; വ്യക്തിനിഷ്ഠമായതും തമ്മില്‍ അകലുമ്പോള്‍ വലിയ കലാകാരന്‍ അവയെ ഒരുമിച്ചുചേര്‍ത്ത് സാകല്യാവസ്ഥയുണ്ടാക്കുന്നു. അങ്ങനെ സമുദായത്തിന്റെ സങ്കീര്‍ണ്ണതയുള്ള സാകല്യാവസ്ഥയുടെ പ്രതിഫലനമായിത്തീരുന്നു, നോവല്‍. ഇതിനെയാണ് ലൂക്കാച്ച് റീയലിസം എന്നു വിളിക്കുന്നത് &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Terry Eagleton &amp;amp;mdash; Marxism and Literary Criticism, Page 27&amp;amp;ndash;28&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;)}}&lt;/ins&gt;. ഈ രീതിയിലുള്ള റീയലിസ്റ്റുകളാണ് ബല്‍സാക്കും ടോള്‍സ്റ്റോയിയും, പ്രാചീന ഗ്രീക്ക് സാഹിത്യകാരന്‍മാരെയും ഷേക്സ്പിയറിനെയും റീയലിസ്റ്റുകളായിട്ടാണ് ലൂക്കാച്ച് കാണുന്നത്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;സാകല്യാവസ്ഥ &amp;amp;mdash; totality &amp;amp;mdash; എന്ന ഈ ആശയം മാര്‍ക്സിയന്‍ ആശയമാണ്. ലോകത്തെ സമ്പൂര്‍ണ്ണമായും പ്രതിഫലിപ്പിക്കുന്നതാണ് യഥാര്‍ത്ഥമായ സാഹിത്യകൃതികള്‍ എന്ന് അങ്ങനെ വന്നുകൂടുന്നു. സാകല്യാവസ്ഥ സോഷ്യലിസ്റ്റ് കല സാക്ഷാത്കരിക്കേണ്ട ഒരാദര്‍ശമാണ് എന്നും ലൂക്കാച്ചിന് അഭിപ്രായമുണ്ട്. സാഹിത്യത്തില്‍&amp;#160; &amp;amp;lsquo;നാച്ചുറലിസം&amp;amp;rsquo; (Naturalism)എന്നൊരു പ്രസ്ഥാനമുണ്ടല്ലോ. സംഭവിക്കുന്നതും നേരിട്ട് കണ്ണില്‍ വന്നുവീഴുന്നതും മാത്രം ചിത്രീകരിച്ചാല്‍ മതി; അങ്ങനെ യാഥാര്‍തഥ്യം ആവിഷ്ക്കരിച്ചാല്‍ മതി എന്നാണ് നാച്ചുറലിസ്റ്റുകളുടെ വാദം. ഇത് ശരിയല്ലെന്ന് ലൂക്കാച്ച് പ്രഖ്യാപിക്കുന്നു. നേരിട്ടുള്ള നിരീക്ഷണത്തില്‍നിന്നു കിട്ടുന്ന വസ്തുതകള്‍ മാത്രം ആലേഖനം ചെയ്താല്‍ സാകല്യാവസ്ഥ വരില്ലെന്നാണ് അദ്ദേഹത്തിന്റെ വാദം. മനുഷ്യജീവിതത്തിന്റെ തീരെ നിസ്സാരങ്ങളായ വസ്തുതകളെപ്പോലും സമ്പൂര്‍ണ്ണതയിലേക്ക് &amp;amp;mdash;&amp;#160; സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash; യോജിപ്പിച്ച് സാമൂഹികസത്യം ആവിഷ്ക്കരിക്കുന്നവനെ മാത്രമേ കലാകാരനായി ലൂക്കാച്ച് കാണുന്നുള്ളൂ. ഇത് അനുഷ്ഠിക്കണമെങ്കില്‍ സമുദായത്തെക്കുറിച്ച് അറിവ് ഉണ്ടായിരിക്കണം. അത്തരം അറിവ് മാര്‍ക്സിസ്റ്റിനു മാത്രമേ ലഭിക്കുകയുള്ളൂ. അതിനാല്‍ നല്ല സാഹിത്യകാരന്‍ മാര്‍ക്സിസ്റ്റായിരിക്കും. മാര്‍ക്സിസ്റ്റ് അല്ലെങ്കിലും അയാള്‍ സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് എല്ലാം കൂട്ടിയിണക്കിയാല്‍ ലൂക്കാച്ച് അയാളെ അംഗീകരിക്കും. അതിനാലാണ് ബല്‍സാക്കിനെ അദ്ദേഹം പ്രശംസിച്ചതും ഏമില്‍ സൊലയെ (Zola) നിന്ദിച്ചതും. Hence Zola&amp;amp;rsquo;s fate is one of the lietrary tragedies of the nineteenth century എന്ന് അദ്ദേഹം അസന്ദിഗ്ദ്ധമായി ഭാഷയില്‍ പറയുന്നത് ശ്രദ്ധിക്കുക&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. &lt;/del&gt;(Studies in European Realism &amp;amp;mdash; Page 95).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;സാകല്യാവസ്ഥ &amp;amp;mdash; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;totality&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;&amp;amp;mdash; എന്ന ഈ ആശയം മാര്‍ക്സിയന്‍ ആശയമാണ്. ലോകത്തെ സമ്പൂര്‍ണ്ണമായും പ്രതിഫലിപ്പിക്കുന്നതാണ് യഥാര്‍ത്ഥമായ സാഹിത്യകൃതികള്‍ എന്ന് അങ്ങനെ വന്നുകൂടുന്നു. സാകല്യാവസ്ഥ സോഷ്യലിസ്റ്റ് കല സാക്ഷാത്കരിക്കേണ്ട ഒരാദര്‍ശമാണ് എന്നും ലൂക്കാച്ചിന് അഭിപ്രായമുണ്ട്. സാഹിത്യത്തില്‍&amp;#160; &amp;amp;lsquo;നാച്ചുറലിസം&amp;amp;rsquo; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Naturalism)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;എന്നൊരു പ്രസ്ഥാനമുണ്ടല്ലോ. സംഭവിക്കുന്നതും നേരിട്ട് കണ്ണില്‍ വന്നുവീഴുന്നതും മാത്രം ചിത്രീകരിച്ചാല്‍ മതി; അങ്ങനെ യാഥാര്‍തഥ്യം ആവിഷ്ക്കരിച്ചാല്‍ മതി എന്നാണ് നാച്ചുറലിസ്റ്റുകളുടെ വാദം. ഇത് ശരിയല്ലെന്ന് ലൂക്കാച്ച് പ്രഖ്യാപിക്കുന്നു. നേരിട്ടുള്ള നിരീക്ഷണത്തില്‍നിന്നു കിട്ടുന്ന വസ്തുതകള്‍ മാത്രം ആലേഖനം ചെയ്താല്‍ സാകല്യാവസ്ഥ വരില്ലെന്നാണ് അദ്ദേഹത്തിന്റെ വാദം. മനുഷ്യജീവിതത്തിന്റെ തീരെ നിസ്സാരങ്ങളായ വസ്തുതകളെപ്പോലും സമ്പൂര്‍ണ്ണതയിലേക്ക് &amp;amp;mdash;&amp;#160; സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് &amp;amp;mdash; യോജിപ്പിച്ച് സാമൂഹികസത്യം ആവിഷ്ക്കരിക്കുന്നവനെ മാത്രമേ കലാകാരനായി ലൂക്കാച്ച് കാണുന്നുള്ളൂ. ഇത് അനുഷ്ഠിക്കണമെങ്കില്‍ സമുദായത്തെക്കുറിച്ച് അറിവ് ഉണ്ടായിരിക്കണം. അത്തരം അറിവ് മാര്‍ക്സിസ്റ്റിനു മാത്രമേ ലഭിക്കുകയുള്ളൂ. അതിനാല്‍ നല്ല സാഹിത്യകാരന്‍ മാര്‍ക്സിസ്റ്റായിരിക്കും. മാര്‍ക്സിസ്റ്റ് അല്ലെങ്കിലും അയാള്‍ സാകല്യാവസ്ഥയിലേക്ക് എല്ലാം കൂട്ടിയിണക്കിയാല്‍ ലൂക്കാച്ച് അയാളെ അംഗീകരിക്കും. അതിനാലാണ് ബല്‍സാക്കിനെ അദ്ദേഹം പ്രശംസിച്ചതും ഏമില്‍ സൊലയെ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Zola)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;നിന്ദിച്ചതും. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;Hence Zola&amp;amp;rsquo;s fate is one of the lietrary tragedies of the nineteenth century&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}} &lt;/ins&gt;എന്ന് അദ്ദേഹം അസന്ദിഗ്ദ്ധമായി ഭാഷയില്‍ പറയുന്നത് ശ്രദ്ധിക്കുക &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{en|&lt;/ins&gt;(Studies in European Realism &amp;amp;mdash; Page 95)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിശേഷത==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിശേഷത==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=11759&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: Created page with &quot;{{MKN/EkanthathayudeLayam}} {{MKN/EkanthathayudeLayamBox}} ഈ ശതാബ്ദത്തിലെ മഹാനായ മാര്‍ക്സിസ്റ്റ് ചിന...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;diff=11759&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-08-17T15:13:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;{{MKN/EkanthathayudeLayam}} {{MKN/EkanthathayudeLayamBox}} ഈ ശതാബ്ദത്തിലെ മഹാനായ മാര്‍ക്സിസ്റ്റ് ചിന...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B2%E0%B5%82%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B4%BE%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%86_%E0%B4%AE%E0%B4%BE%E0%B5%BC%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BF%E0%B4%B8%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D%E0%B4%B1%E0%B5%8D_%E0%B4%95%E0%B4%B2%E0%B4%BE%E0%B4%B8%E0%B4%99%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%BD%E0%B4%AA%E0%B4%82&amp;amp;diff=11759&quot;&gt;Show changes&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
</feed>