<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11</id>
	<title>സാഹിത്യവാരഫലം 1983 12 11 - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-23T15:19:55Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.5</generator>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16094&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* ലേയോക്കൂണ്‍ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16094&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T11:08:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ലേയോക്കൂണ്‍&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 11:08, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l63&quot; &gt;Line 63:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 63:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ലേയോക്കൂണ്‍ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ലേയോക്കൂണ്‍ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[file:GottholdEphraimLessing.jpg|thumb|left|ഏഫ്രായിം ലെസിങ്]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കലാകൌമുദിയുടെ 429-ആം ലക്കത്തിന്റെ കവര്‍ പേജ് നോക്കൂ. എജസേന്‍ഡര്‍, ഏതിനോ ഡോറസ്, പോളിഡോറസ് എന്നീ മൂന്നു പ്രതിമാ നിര്‍മ്മാതാക്കള്‍ ചേര്‍ന്നു നിര്‍മ്മിച്ച &amp;amp;lsquo;ലേയോക്കൂണ്‍&amp;amp;rsquo; പ്രതിമയുടെ ചിത്രം അവിടെ കാണാം. അപ്പോളോയുടെ പുരോഹിതനായിരുന്നു ലേയോക്കൂണ്‍. ഗ്രീസുകാരുണ്ടാക്കിയ മരക്കുതിരയെ തൊടരുതെന്നു് അദ്ദേഹം ട്രോയി നിവാസികള്‍ക്കു മുന്നറിയിപ്പു നല്‍കി. ലേയോക്കൂണും അദ്ദേഹത്തിന്റെ രണ്ടു പുത്രന്മാരും കൂടി കടല്‍ക്കരയിലിരിക്കുമ്പോള്‍ രണ്ടു ഭയങ്കരങ്ങളായ സര്‍പ്പങ്ങള്‍ സമുദ്രത്തില്‍ നീന്തിത്തുടിച്ചു കരയ്ക്കെത്തി. അവ ലേയോക്കൂണിനെയും പുത്രന്മാരെയും വരിഞ്ഞു മുറുക്കിക്കൊന്നു. മരക്കുതിരയെ തൊടരുതെന്നു് ലേയോക്കൂണ്‍ പറഞ്ഞതില്‍ ഈശ്വരനുള്ള പ്രതിഷേധമാണു് ആ വധത്തിലൂടെ കണ്ടതെന്നു് കരുതി ട്രോയി നിവാസികള്‍ അതിനെ (മരക്കുതിരയെ) പട്ടണത്തില്‍ കൊണ്ടുവന്നു. രാത്രിയായപ്പോള്‍ കുതിരയ്ക്കകത്തു് ഒളിച്ചിരുന്ന ഗ്രീക്കുഭടന്മാര്‍ ട്രോയി നിവാസികളെ നിഗ്രഹിച്ചു. ലേയോക്കൂണിന്റെയും പുത്രന്മാരുടെയും മരണവും അതിനോടു ബന്ധപ്പെട്ട യാതനയും ചിത്രീകരിക്കുന്ന ഈ പ്രതിമ ഒരുജ്ജ്വല കലാശില്പമാണു്. ബി.സി. രണ്ടാം ശതാബ്ദത്തില്‍ നിര്‍മ്മിക്കപ്പെട്ട ഈ പ്രതിമ ഇന്നു റോമിലെ വത്തിക്കാന്‍ കാഴ്ചബംഗ്ലാവിലിരിക്കുന്നു. ഈ പ്രതിമയുടെ ആവിര്‍ഭാവം ഗ്രീസിലെ കലയില്‍ ഒരു വ്യതിയാനം കുറിച്ചു. ലേയോക്കൂണ്‍ പ്രതിമ ഉണ്ടാകുന്നതുവരെ സമഷ്ടിഗതങ്ങളായ വികാരങ്ങളെയാണു് പ്രതിമാ നിര്‍മ്മാതാക്കള്‍ ആവിഷ്കരിച്ചിരുന്നതു്. അതു ശരിയല്ല. &amp;amp;ldquo;ചിരിക്കൂ ലോകം നിങ്ങളോടൊപ്പം ചിരിക്കും; കരയൂ നിങ്ങള്‍ മാത്രമേ കരയാനുണ്ടാകൂ&amp;amp;rdquo; എന്ന തത്ത്വം അവര്‍ അംഗീകരിച്ചു. തീവ്രവേദനയില്‍പ്പെട്ടു കരയുന്ന ലേയോക്കൂണിനെ ഇവിടെ നമ്മള്‍ കാണുന്നു. ജര്‍മ്മന്‍ നാടകകര്‍ത്താവും നിരൂപകനുമായ ഗോള്‍ട്ട് ഹോള്‍റ്റ് ഏഫ്രായിം ലെസിങ് (Gotthold Ephraim Lessing, 1729&amp;amp;ndash;81) എഴുതിയ Laocoon എന്ന പ്രബന്ധം വായിച്ചാല്‍ ഈ വിഷയത്തെക്കുറിച്ചു് അറിയേണ്ടതെല്ലാം അറിയാം. വിമര്‍ശനത്തിലെ ഒരു മാസ്റ്റര്‍പീസായി അതു് അംഗീകരിക്കപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു. സര്‍പ്പങ്ങള്‍ ലേയോക്കൂണിന്റെയും പുത്രന്മാരുടെയും കഴുത്തും മുഖവും ഒഴിച്ചുള്ള ശരീരഭാഗങ്ങളിലാണു് ചുറ്റുന്നതു്. മുഖത്തെ ഭാവപ്രകടനത്തെ ലക്ഷ്യമാക്കിയാണു് പ്രതിമ ആ വിധത്തില്‍ നിര്‍മ്മിക്കപ്പെട്ടതെന്നു് ലെസ്സിങ് അഭിപ്രായപ്പെടുന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കലാകൌമുദിയുടെ 429-ആം ലക്കത്തിന്റെ കവര്‍ പേജ് നോക്കൂ. എജസേന്‍ഡര്‍, ഏതിനോ ഡോറസ്, പോളിഡോറസ് എന്നീ മൂന്നു പ്രതിമാ നിര്‍മ്മാതാക്കള്‍ ചേര്‍ന്നു നിര്‍മ്മിച്ച &amp;amp;lsquo;ലേയോക്കൂണ്‍&amp;amp;rsquo; പ്രതിമയുടെ ചിത്രം അവിടെ കാണാം. അപ്പോളോയുടെ പുരോഹിതനായിരുന്നു ലേയോക്കൂണ്‍. ഗ്രീസുകാരുണ്ടാക്കിയ മരക്കുതിരയെ തൊടരുതെന്നു് അദ്ദേഹം ട്രോയി നിവാസികള്‍ക്കു മുന്നറിയിപ്പു നല്‍കി. ലേയോക്കൂണും അദ്ദേഹത്തിന്റെ രണ്ടു പുത്രന്മാരും കൂടി കടല്‍ക്കരയിലിരിക്കുമ്പോള്‍ രണ്ടു ഭയങ്കരങ്ങളായ സര്‍പ്പങ്ങള്‍ സമുദ്രത്തില്‍ നീന്തിത്തുടിച്ചു കരയ്ക്കെത്തി. അവ ലേയോക്കൂണിനെയും പുത്രന്മാരെയും വരിഞ്ഞു മുറുക്കിക്കൊന്നു. മരക്കുതിരയെ തൊടരുതെന്നു് ലേയോക്കൂണ്‍ പറഞ്ഞതില്‍ ഈശ്വരനുള്ള പ്രതിഷേധമാണു് ആ വധത്തിലൂടെ കണ്ടതെന്നു് കരുതി ട്രോയി നിവാസികള്‍ അതിനെ (മരക്കുതിരയെ) പട്ടണത്തില്‍ കൊണ്ടുവന്നു. രാത്രിയായപ്പോള്‍ കുതിരയ്ക്കകത്തു് ഒളിച്ചിരുന്ന ഗ്രീക്കുഭടന്മാര്‍ ട്രോയി നിവാസികളെ നിഗ്രഹിച്ചു. ലേയോക്കൂണിന്റെയും പുത്രന്മാരുടെയും മരണവും അതിനോടു ബന്ധപ്പെട്ട യാതനയും ചിത്രീകരിക്കുന്ന ഈ പ്രതിമ ഒരുജ്ജ്വല കലാശില്പമാണു്. ബി.സി. രണ്ടാം ശതാബ്ദത്തില്‍ നിര്‍മ്മിക്കപ്പെട്ട ഈ പ്രതിമ ഇന്നു റോമിലെ വത്തിക്കാന്‍ കാഴ്ചബംഗ്ലാവിലിരിക്കുന്നു. ഈ പ്രതിമയുടെ ആവിര്‍ഭാവം ഗ്രീസിലെ കലയില്‍ ഒരു വ്യതിയാനം കുറിച്ചു. ലേയോക്കൂണ്‍ പ്രതിമ ഉണ്ടാകുന്നതുവരെ സമഷ്ടിഗതങ്ങളായ വികാരങ്ങളെയാണു് പ്രതിമാ നിര്‍മ്മാതാക്കള്‍ ആവിഷ്കരിച്ചിരുന്നതു്. അതു ശരിയല്ല. &amp;amp;ldquo;ചിരിക്കൂ ലോകം നിങ്ങളോടൊപ്പം ചിരിക്കും; കരയൂ നിങ്ങള്‍ മാത്രമേ കരയാനുണ്ടാകൂ&amp;amp;rdquo; എന്ന തത്ത്വം അവര്‍ അംഗീകരിച്ചു. തീവ്രവേദനയില്‍പ്പെട്ടു കരയുന്ന ലേയോക്കൂണിനെ ഇവിടെ നമ്മള്‍ കാണുന്നു. ജര്‍മ്മന്‍ നാടകകര്‍ത്താവും നിരൂപകനുമായ ഗോള്‍ട്ട് ഹോള്‍റ്റ് &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Gotthold_Ephraim_Lessing &lt;/ins&gt;ഏഫ്രായിം ലെസിങ്&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;] &lt;/ins&gt;(Gotthold Ephraim Lessing, 1729&amp;amp;ndash;81) എഴുതിയ Laocoon എന്ന പ്രബന്ധം വായിച്ചാല്‍ ഈ വിഷയത്തെക്കുറിച്ചു് അറിയേണ്ടതെല്ലാം അറിയാം. വിമര്‍ശനത്തിലെ ഒരു മാസ്റ്റര്‍പീസായി അതു് അംഗീകരിക്കപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു. സര്‍പ്പങ്ങള്‍ ലേയോക്കൂണിന്റെയും പുത്രന്മാരുടെയും കഴുത്തും മുഖവും ഒഴിച്ചുള്ള ശരീരഭാഗങ്ങളിലാണു് ചുറ്റുന്നതു്. മുഖത്തെ ഭാവപ്രകടനത്തെ ലക്ഷ്യമാക്കിയാണു് പ്രതിമ ആ വിധത്തില്‍ നിര്‍മ്മിക്കപ്പെട്ടതെന്നു് ലെസ്സിങ് അഭിപ്രായപ്പെടുന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഞാന്‍ ജോലി ചെയ്തിരുന്ന ഒരു കലാലയത്തില്‍ ഒരു സുന്ദരിയായ ലക്ചറര്‍ ഉണ്ടായിരുന്നു. അവര്‍ സമ്മേളനങ്ങള്‍ നടക്കുന്ന സന്ദര്‍ഭങ്ങളില്‍ അവ തുടങ്ങിക്കഴിഞ്ഞതിനു ശേഷമേ വയു. സ്വന്തം സാന്നിദ്ധ്യം മറ്റുള്ളവരെ അറിയിക്കാനുള്ള വിദ്യയായിരുന്നു അതു്. നോട്ടത്തില്‍, ഭാവപ്രകടനത്തില്‍, വേഷത്തില്‍ നടത്തത്തില്‍ ഒക്കെ അവര്‍ സാന്നിദ്ധ്യം മറ്റാളുകളെ അറിയിച്ചിരുന്നു. ഫലം? ഞങ്ങള്‍ക്കു് അവരോടു് പുച്ഛം. ഈ പ്രകടനാത്മകത നവീന സാഹിത്യത്തിനുമുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഞാന്‍ ജോലി ചെയ്തിരുന്ന ഒരു കലാലയത്തില്‍ ഒരു സുന്ദരിയായ ലക്ചറര്‍ ഉണ്ടായിരുന്നു. അവര്‍ സമ്മേളനങ്ങള്‍ നടക്കുന്ന സന്ദര്‍ഭങ്ങളില്‍ അവ തുടങ്ങിക്കഴിഞ്ഞതിനു ശേഷമേ വയു. സ്വന്തം സാന്നിദ്ധ്യം മറ്റുള്ളവരെ അറിയിക്കാനുള്ള വിദ്യയായിരുന്നു അതു്. നോട്ടത്തില്‍, ഭാവപ്രകടനത്തില്‍, വേഷത്തില്‍ നടത്തത്തില്‍ ഒക്കെ അവര്‍ സാന്നിദ്ധ്യം മറ്റാളുകളെ അറിയിച്ചിരുന്നു. ഫലം? ഞങ്ങള്‍ക്കു് അവരോടു് പുച്ഛം. ഈ പ്രകടനാത്മകത നവീന സാഹിത്യത്തിനുമുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16093&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* ത്യാഗം */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16093&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:40:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ത്യാഗം&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:40, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l47&quot; &gt;Line 47:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 47:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ത്യാഗം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ത്യാഗം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[file:NVKrishnavaryar.jpg|thumb|right|എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[file:NVKrishnavaryar.jpg|thumb|right|എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന [https://ml.wikipedia.org/wiki/N._V._Krishna_Warrier എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍], മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന [https://ml.wikipedia.org/wiki/N._V._Krishna_Warrier എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍], മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16092&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* ത്യാഗം */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16092&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:40:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ത്യാഗം&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:40, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l49&quot; &gt;Line 49:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 49:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[file:NVKrishnavaryar.jpg|thumb|right|എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന [https://ml.wikipedia.org/wiki/N._V._Krishna_Warrier എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍], മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന [https://ml.wikipedia.org/wiki/N._V._Krishna_Warrier എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍], മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16090&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* ത്യാഗം */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16090&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:35:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ത്യാഗം&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:35, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l50&quot; &gt;Line 50:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇതെഴുതുന്ന ആള്‍ വീട്ടില്‍ വരുത്തുന്ന രണ്ടു ദിനപത്രങ്ങല്‍ കേരള കൗമുദിയും&amp;amp;hellip;യുമാണു്. ഇവിടെ പേരെഴുതാത്ത പത്രം ഞാന്‍ തുറന്നു നോക്കാറില്ല. ഒരുകാലത്തു തുറന്നു നോക്കിയിരുന്നു. വായിച്ചിരുന്നു. പക്ഷേ, അതൊരു പരസ്യപ്പലക മാത്രമാണെന്നു കണ്ടു് ഞാന്‍ വായന നിറുത്തി. എങ്കിലും രണ്ടാമത്തെ പത്രം വേണ്ടെന്നു വയ്ക്കുന്നില്ല. ഒന്നാം തീയതി തോറും കേരള കൗമുദിയുടെ വരിസംഖ്യ കൊടുക്കുന്നതോടൊപ്പം അതിന്റെ വരിസംഖ്യയായ പതിനാറര രൂപയും കൊടുക്കുന്നു. &amp;amp;ldquo;ഇതെന്തൊരു കിറുക്കു്? വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നതെന്തിനു്?” എന്നു ബന്ധുക്കള്‍ ചോദിക്കാറുണ്ടു്. അവരോടു മറുപടി പറഞ്ഞിട്ടില്ല. പ്രിയപ്പെട്ട വായനക്കാരോടു് പറയാം. കാലത്തു് ഉണര്‍ന്നെഴുന്നേറ്റു് &amp;amp;lsquo;കേരള കൗമുദി&amp;amp;rsquo; കാത്തിരിക്കുമ്പോള്‍ പത്രമിടുന്ന ആള്‍ സൈക്കിള്‍ ചവിട്ടി വരികയാണു്. മഴയാണെങ്കില്‍ മഴ, മഞ്ഞാണെങ്കില്‍ മഞ്ഞു്, വെയിലാണെങ്കില്‍ വെയിലു്, ഇവയേറ്റു്, കയിലി ഉടുത്തു്, ബനിയനിട്ടു്, ആ പാവപ്പെട്ട മനുഷ്യന്‍ വയല്‍വരമ്പിലൂടെ സൈക്കിള്‍ ആഞ്ഞുചവിട്ടിവരുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ &amp;amp;ldquo;കേരളകൗമുദി മാത്രംമതി, മറ്റേപ്പത്രം വേണ്ട&amp;amp;rdquo; എന്നു് എനിക്കു പറയാന്‍ തോന്നുകില്ല. ആ പത്രത്തിനുവേണ്ടി ഞാന്‍ കൊടുക്കുന്ന പതിനാറര രൂപയില്‍ നിന്നു് ആ മനുഷ്യനു് എന്തു കിട്ടും? തീരെ തുച്ഛമായ ആ തുക ഇല്ലാതായാല്‍ അയാള്‍ ദുഃഖിച്ചെന്നു വരും. ആ പാവത്തിനു് വൈഷമ്യം ഉണ്ടാകാതിരിക്കാന്‍ വേണ്ടി ഞാന്‍ വായിക്കാത്ത പത്രം വരുത്തുന്നു. മറ്റുള്ളവര്‍ക്കു വേണ്ടി നമ്മളൊക്കെ ഇമ്മട്ടിലുള്ള കൊച്ചു കൊച്ചു ത്യാഗങ്ങള്‍ ചെയ്യാറുണ്ടു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍, മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മുഹമ്മ രമണന്‍ എന്ന എഴുത്തുകാരന്‍ കുങ്കുമം വാരികയില്‍ എഴുതാറുള്ള കഥകള്‍ ഞാന്‍ വായിക്കുന്നതു് ഇതേ മാനസികനിലയോടെയാണു്. ആകെ ഒരു കഥ. ഉത്കൃഷ്ടമായ വാരിക. പത്രാധിപര്‍ ഞാന്‍ ബഹുമാനിക്കുകയും സ്നേഹിക്കുകയും ചെയ്യുന്ന &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://ml.wikipedia.org/wiki/N._V._Krishna_Warrier &lt;/ins&gt;എന്‍.വി. കൃഷ്ണവാരിയര്‍&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]&lt;/ins&gt;, മഹാവ്യക്തി. അദ്ദേഹത്തിന്റെ ആധിപത്യത്തില്‍ പ്രസാധനം ചെയ്യുന്ന വാരികയെ സാഹിത്യവാരഫലത്തില്‍ നിന്നു വിട്ടുകളയുന്നതെങ്ങനെ? ഞാന്‍ മുഹമ്മ രമണന്റെ കഥ വായിക്കുന്നു. സരസ്വതീദേവി ലജ്ജിക്കുന്നതോടൊപ്പം ഞാനും ലജ്ജിക്കുന്നു. ഇതു് എന്റെ ത്യാഗമനോഭാവമായി ബഹുമാനപ്പെട്ട വായനക്കാര്‍ കരുതണമെന്നു് ഒരഭ്യര്‍ത്ഥനയുണ്ടെനിക്കു്. രമണന്‍ കുങ്കുമം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;ലീനയുടെ ദിവാസ്വപ്നങ്ങള്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ ഞാന്‍ വായിച്ചു. കലാഭാസത്തിന്റെ ചെളിക്കുളത്തില്‍ മുങ്ങുന്ന രമണനോടൊപ്പം ഞാനും അതില്‍ മുങ്ങുന്നു എന്നു പറയുകയല്ലാതെ കഥയുടെ സംഗ്രഹം നല്‍കുന്നില്ല. ഒരു &amp;amp;lsquo;കമന്റും&amp;amp;rsquo; നടത്തുന്നില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിഷമാലങ്കാരം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==വിഷമാലങ്കാരം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16089&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* കമ്മേഴ്സ്യല്‍ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16089&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:22:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;കമ്മേഴ്സ്യല്‍&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:22, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l41&quot; &gt;Line 41:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 41:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;സാങ്കല്പികങ്ങളായ സംഭവങ്ങളിലൂടെയും സാങ്കല്പികങ്ങളായ കഥാപാത്രങ്ങളിലൂടെയും മാത്രം നമുക്കു് അനുഭവിക്കാന്‍ കഴിയുന്ന ജീവിതാനുഭവങ്ങളെ ഏതു സാഹിത്യകാരനു് ആവിഷ്കരിക്കാന്‍ കഴിയുമോ അയാളാണു് പ്രതിഭാശാലി. ഒരുദാഹരണം മോപസാങ്ങിന്റെ &amp;amp;ldquo;നിഷ്പ്രയോജനമായ സൗന്ദര്യം&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ. അതിസുന്ദരിയായ ഭാര്യയെ വര്‍ഷം തോറും ഗര്‍ഭിണിയാക്കുന്നു ഭര്‍ത്താവു്. പ്രസവിച്ചു മടുത്ത അവള്‍ അയാളെ അകറ്റി നിറുത്താന്‍ വേണ്ടി ഒരു കള്ളം പറയുന്നു; താന്‍ പെറ്റ കുഞ്ഞുങ്ങളില്‍ ഒന്നു് അയാളുടേതല്ലെന്നു്. കുറെ വര്‍ഷം തീവ്രവേദനയില്‍പ്പെട്ടു് അയാള്‍ പുളയുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ അവള്‍ക്കു് കാരുണ്യം തോന്നുന്നു. ഭര്‍ത്താവിനെ മാറ്റി നിറുത്താന്‍ വേണ്ടി താന്‍ കള്ളം പറഞ്ഞതാണെന്നും എല്ലാ കുഞ്ഞുങ്ങളും അയാളുടേതു തന്നെയാണെന്നും അവള്‍ അറിയിക്കുന്നു. അതോടെ അയാള്‍ വേദനയില്‍ നിന്നു വിമുക്തനാകുന്നു. സംഗ്രഹിച്ചു പറയുമ്പോള്‍ ഇതിലെന്തു് സവിശേഷതയിരിക്കുന്നു എന്ന ചോദ്യമുണ്ടാകാം. ആ ചോദ്യം ചോദിക്കുന്നവര്‍ കഥ തന്നെ വായിക്കണം. അപ്പോള്‍ ഈ ഖണ്ഡികയുടെ ആരംഭത്തില്‍ പറഞ്ഞതു് സത്യമാണെന്നു ഗ്രഹിക്കാന്‍ കഴിയും.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;സാങ്കല്പികങ്ങളായ സംഭവങ്ങളിലൂടെയും സാങ്കല്പികങ്ങളായ കഥാപാത്രങ്ങളിലൂടെയും മാത്രം നമുക്കു് അനുഭവിക്കാന്‍ കഴിയുന്ന ജീവിതാനുഭവങ്ങളെ ഏതു സാഹിത്യകാരനു് ആവിഷ്കരിക്കാന്‍ കഴിയുമോ അയാളാണു് പ്രതിഭാശാലി. ഒരുദാഹരണം മോപസാങ്ങിന്റെ &amp;amp;ldquo;നിഷ്പ്രയോജനമായ സൗന്ദര്യം&amp;amp;rdquo; എന്ന കഥ. അതിസുന്ദരിയായ ഭാര്യയെ വര്‍ഷം തോറും ഗര്‍ഭിണിയാക്കുന്നു ഭര്‍ത്താവു്. പ്രസവിച്ചു മടുത്ത അവള്‍ അയാളെ അകറ്റി നിറുത്താന്‍ വേണ്ടി ഒരു കള്ളം പറയുന്നു; താന്‍ പെറ്റ കുഞ്ഞുങ്ങളില്‍ ഒന്നു് അയാളുടേതല്ലെന്നു്. കുറെ വര്‍ഷം തീവ്രവേദനയില്‍പ്പെട്ടു് അയാള്‍ പുളയുന്നതു കാണുമ്പോള്‍ അവള്‍ക്കു് കാരുണ്യം തോന്നുന്നു. ഭര്‍ത്താവിനെ മാറ്റി നിറുത്താന്‍ വേണ്ടി താന്‍ കള്ളം പറഞ്ഞതാണെന്നും എല്ലാ കുഞ്ഞുങ്ങളും അയാളുടേതു തന്നെയാണെന്നും അവള്‍ അറിയിക്കുന്നു. അതോടെ അയാള്‍ വേദനയില്‍ നിന്നു വിമുക്തനാകുന്നു. സംഗ്രഹിച്ചു പറയുമ്പോള്‍ ഇതിലെന്തു് സവിശേഷതയിരിക്കുന്നു എന്ന ചോദ്യമുണ്ടാകാം. ആ ചോദ്യം ചോദിക്കുന്നവര്‍ കഥ തന്നെ വായിക്കണം. അപ്പോള്‍ ഈ ഖണ്ഡികയുടെ ആരംഭത്തില്‍ പറഞ്ഞതു് സത്യമാണെന്നു ഗ്രഹിക്കാന്‍ കഴിയും.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[file:MauriceMaeterlinck.jpg|thumb|right|മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്ക്]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[file:MauriceMaeterlinck.jpg|thumb|right|മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്ക്]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_Maeterlinck മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്കി]ന്റെ (Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.) [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Blue_Bird_(play) The blue Bird] എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_Maeterlinck മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്കി]ന്റെ (Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.) [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Blue_Bird_(play) The blue Bird] എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16088&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* കമ്മേഴ്സ്യല്‍ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16088&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:21:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;കമ്മേഴ്സ്യല്‍&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:21, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l43&quot; &gt;Line 43:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 43:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[file:MauriceMaeterlinck.jpg|thumb|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;left&lt;/del&gt;|മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്ക്]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[file:MauriceMaeterlinck.jpg|thumb|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;right&lt;/ins&gt;|മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്ക്]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_Maeterlinck മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്കി]ന്റെ (Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.) [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Blue_Bird_(play) The blue Bird] എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_Maeterlinck മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്കി]ന്റെ (Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.) [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Blue_Bird_(play) The blue Bird] എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16086&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* കമ്മേഴ്സ്യല്‍ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16086&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:16:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;കമ്മേഴ്സ്യല്‍&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:16, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l43&quot; &gt;Line 43:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 43:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കഥാപാത്രങ്ങളുടെ ചിന്തകളെയും വികാരങ്ങളെയും പ്രഗല്‍ഭമായി കഥാകാരന്‍ അപഗ്രഥിക്കുമ്പോഴാണു് നമ്മള്‍ അന്നുവരെ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത സത്യം കാണുന്നതു്. ഇരുളടഞ്ഞ ഭവനത്തില്‍ ആദ്യമായി ചെന്നു് ടോര്‍ച്ച് ലൈറ്റ് പ്രകാശിപ്പിക്കുമ്പോള്‍ അവിടെയുള്ള വസ്തുക്കള്‍ നമ്മള്‍ കാണുന്നതിനു തുല്യമാണതു്. അല്ലെങ്കില്‍ തികച്ചും അപരിചിതമായ ഒരു വീട്ടില്‍ നമ്മള്‍ രാത്രിയിലെത്തിയെന്നു വിചാരിക്കുക. ഒരു മുറിയില്‍ കിടന്നുറങ്ങുകയാണു് നാം. നേരം വെളുത്തു് ജന്നല്‍ തുറക്കുമ്പോള്‍ അന്നുവരെ നമ്മള്‍ കണ്ടിട്ടില്ലാത്ത ഭൂവിഭാഗം കണ്ണില്‍ വന്നു വീഴുന്നതു പോലെയാണതു്. ഈ നൂതനാനുഭൂതി ഉളവാക്കാത്ത കഥകള്‍ കഥകളല്ലെന്നു ഞാന്‍ പറയുന്നില്ല. എന്നാല്‍ അവയ്ക്കു രൂപം നല്‍കിയതു് പ്രതിഭയാണെന്നു് എനിക്കു എഴുതാന്‍ സാധിക്കില്ല. കലാകാരനായ ഭര്‍ത്താവിന്റെ ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങുന്ന സുധീറുമായി അവള്‍ക്കു് ലൈംഗികബന്ധം. ഒരുദിവസം ഒരു വൃദ്ധനാണു് ശില്പങ്ങള്‍ വാങ്ങാനെത്തിയതു്. അയാള്‍ കാമാഗ്നി ജ്വലിപ്പിച്ചുകൊണ്ടു് അവളെ നോക്കി. തന്റെ മകന്‍ സുധീര്‍ ഏതാനും മാസം മുമ്പ് മരിച്ചു പോയിയെന്നു് വൃദ്ധനു വഴങ്ങാത്തതുകൊണ്ടു് അവള്‍ക്കും ഭര്‍ത്താവിനും ശില്പങ്ങള്‍ തിരിച്ചുകൊണ്ടു പോകേണ്ടതായി വന്നു. എന്‍.സി. നായര്‍ ജനയുഗം വാരികയിലെഴുതിയ &amp;amp;ldquo;കച്ചവടം&amp;amp;rdquo; എന്ന ഈ കഥയില്‍ നമ്മുടെ ചുറ്റുപാടുമുള്ള വസ്തുതകളുടെ ചിത്രീകരണമേയുള്ളൂ. ആ ചിത്രീകരണത്തില്‍ ന്യൂനതയില്ലാത്തതുകൊണ്ടും കഥാകാരന്‍ ആഖ്യാനപാടവം പ്രദര്‍ശിപ്പിക്കുന്നതുകൊണ്ടും ഇതൊരു ഭേദപ്പെട്ട കമ്മേഴ്സ്യല്‍ കഥയാണെന്നേ പറയാനുള്ളൂ. അപരിചിതമായ സ്ഥലത്തു് ആദ്യമായി ചെല്ലുമ്പോഴുണ്ടാകുന്ന അസുലഭാനുഭൂതിയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[file:MauriceMaeterlinck.jpg|thumb|left|മോറീസ് മാതേര്‍ ലങ്ക്]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മോറീസ് മാതേര്‍ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ലങ്കിന്റെ &lt;/del&gt;(Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.) The blue Bird എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_Maeterlinck &lt;/ins&gt;മോറീസ് മാതേര്‍ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ലങ്കി]ന്റെ &lt;/ins&gt;(Maurice Maeterlinck, ബല്‍ജിയന്‍ നാടകകാരന്‍. ഫ്രഞ്ച് ഭാഷയില്‍ കൃതികള്‍ രചിച്ചു.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;) [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Blue_Bird_(play&lt;/ins&gt;) The blue Bird&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;] &lt;/ins&gt;എന്ന നാടകം. രണ്ടു കുട്ടികളോടു് ഒരു ദേവത പറയുന്നു അവര്‍ യാത്ര ചെയ്തു് സ്മരണയുടെ നാട്ടിലെത്തുമെന്നു്; അങ്ങനെ എത്തിക്കഴിയുമ്പോള്‍ ഒരു കുട്ടിയുടെ കൈയിലുള്ള മാന്ത്രികരത്നം തിരിച്ചാല്‍ മരിച്ചു പോയവരെയെല്ലാം കാണാന്‍ കഴിയുമെന്നു്. അതുകേട്ടു് കുട്ടി ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;മരിച്ചവരെ എങ്ങനെ കാണാന്‍ കഴിയും?” ദേവത തിരിച്ചു ചോദിച്ചു: &amp;amp;ldquo;അവര്‍ നിങ്ങളുടെ സ്മരണയില്‍ ജീവിക്കുമ്പോള്‍ മരിച്ചവരാകുന്നതെങ്ങനെ?” ലൂജി പീരാന്തെല്ലോയുടെ The Fly, ഒര്‍റ്റൂര്‍ ഷ്നിറ്റ്സ്ലരുടെ The Flowers, യാല്‍മാര്‍ സോയ്ഡര്‍ ബര്‍യയുടെ (Hjalmar Soderberg) The Burning City എന്നീ ചെറുകഥകള്‍ എന്റെ സ്മൃതിമണ്ഡലത്തില്‍ ജീവിക്കുന്നു. ഞാന്‍ മരിച്ചാലും മറ്റുള്ളവരുടെ സ്മരണയില്‍ അവ ജീവിക്കും. അവയ്ക്കു മരണമില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ത്യാഗം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ത്യാഗം==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16085&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16085&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:10:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:10, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Line 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള പ്രീതിഷ് നന്ദി Illustreted weekly-ടെ പത്രാധിപരായതിനുശേഷം അതിനു ഉയര്‍ച്ച ഉണ്ടായിട്ടുണ്ടു്. അടുത്ത കാലത്തു് സത്യജിത് റേയിയുടെയും ഋത്വിക് ഘട്ടക്കിന്റെയും ചെറുകഥകള്‍ ആ വാരികയില്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയിരുന്നു. രണ്ടു കഥകളും മനോഹരങ്ങള്‍. ഋത്വിക്‍ ഘട്ടക്കിന്റെ ചെറുകഥയ്ക്കു് ഭംഗി കൂടും. നവംബര്‍ 6&amp;amp;ndash;12-ന്റെ ലക്കത്തില്‍ നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മയുടെ A Night in London എന്ന കഥയുടെ തര്‍ജ്ജമ കാണാം. ഇംഗ്ലണ്ടില്‍ 1960-ല്‍ ഉണ്ടായതും ഇന്നും നിലവിലിരിക്കുന്നതുമായ വര്‍ണ്ണവിവേചനത്തിന്റെ ദുരന്തസ്വഭാവത്തെ കലാത്മകമായി ചിത്രീകരിക്കുന്ന കഥയാണിതു്. മൂന്നു വിദേശീയരായ തൊഴിലാളികളെ &amp;amp;lsquo;അവര്‍&amp;amp;rsquo; (ഇംഗ്ലീഷ് മര്‍ദ്ദകരെ അവരെന്നേ കഥയില്‍ പരാമര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ). എങ്ങനെ നീചമായി മര്‍ദ്ദിച്ചുവെന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ സ്പഷ്മാക്കുന്നു. നിസ്സംഗയോടെയാണു് കഥ പറഞ്ഞിട്ടുള്ളതു്. പക്ഷേ, അതിന്റെ ശക്തിവിശേഷം നമ്മളില്‍ വല്ലാത്ത ആഘാതമുളവാക്കുന്നു. കഥകള്‍ വായിക്കുമ്പോള്‍ പൊടുന്നനവേ ജീവിതാവബോധം വായനക്കാരനു് ഉളവാകാം; വീണ്ടുമുള്ള പാരായണത്തിനു ശേഷം അല്ലെങ്കില്‍ കുറച്ചു നേരത്തെ ആലോചനയ്ക്കു ശേഷം അവബോധമുണ്ടാകാം. പൊടുന്നനവേയുള്ള അവബോധം നല്‍കി വായനക്കാരെ അനുദ്ധ്യാനത്തിലേക്കു നയിക്കുന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ. ഭാവനയുടേതു് ഒരു മാന്ത്രികവിളക്കാണു്. അതു കൈവശമുള്ളവര്‍ അതും കൊണ്ടു സഞ്ചരിക്കട്ടെ. ഇല്ലാത്തവര്‍ മനുഷ്യനെ മെനക്കെടുത്തരുതു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള പ്രീതിഷ് നന്ദി Illustreted weekly-ടെ പത്രാധിപരായതിനുശേഷം അതിനു ഉയര്‍ച്ച ഉണ്ടായിട്ടുണ്ടു്. അടുത്ത കാലത്തു് സത്യജിത് റേയിയുടെയും ഋത്വിക് ഘട്ടക്കിന്റെയും ചെറുകഥകള്‍ ആ വാരികയില്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയിരുന്നു. രണ്ടു കഥകളും മനോഹരങ്ങള്‍. ഋത്വിക്‍ ഘട്ടക്കിന്റെ ചെറുകഥയ്ക്കു് ഭംഗി കൂടും. നവംബര്‍ 6&amp;amp;ndash;12-ന്റെ ലക്കത്തില്‍ നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മയുടെ A Night in London എന്ന കഥയുടെ തര്‍ജ്ജമ കാണാം. ഇംഗ്ലണ്ടില്‍ 1960-ല്‍ ഉണ്ടായതും ഇന്നും നിലവിലിരിക്കുന്നതുമായ വര്‍ണ്ണവിവേചനത്തിന്റെ ദുരന്തസ്വഭാവത്തെ കലാത്മകമായി ചിത്രീകരിക്കുന്ന കഥയാണിതു്. മൂന്നു വിദേശീയരായ തൊഴിലാളികളെ &amp;amp;lsquo;അവര്‍&amp;amp;rsquo; (ഇംഗ്ലീഷ് മര്‍ദ്ദകരെ അവരെന്നേ കഥയില്‍ പരാമര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ). എങ്ങനെ നീചമായി മര്‍ദ്ദിച്ചുവെന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ സ്പഷ്മാക്കുന്നു. നിസ്സംഗയോടെയാണു് കഥ പറഞ്ഞിട്ടുള്ളതു്. പക്ഷേ, അതിന്റെ ശക്തിവിശേഷം നമ്മളില്‍ വല്ലാത്ത ആഘാതമുളവാക്കുന്നു. കഥകള്‍ വായിക്കുമ്പോള്‍ പൊടുന്നനവേ ജീവിതാവബോധം വായനക്കാരനു് ഉളവാകാം; വീണ്ടുമുള്ള പാരായണത്തിനു ശേഷം അല്ലെങ്കില്‍ കുറച്ചു നേരത്തെ ആലോചനയ്ക്കു ശേഷം അവബോധമുണ്ടാകാം. പൊടുന്നനവേയുള്ള അവബോധം നല്‍കി വായനക്കാരെ അനുദ്ധ്യാനത്തിലേക്കു നയിക്കുന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ. ഭാവനയുടേതു് ഒരു മാന്ത്രികവിളക്കാണു്. അതു കൈവശമുള്ളവര്‍ അതും കൊണ്ടു സഞ്ചരിക്കട്ടെ. ഇല്ലാത്തവര്‍ മനുഷ്യനെ മെനക്കെടുത്തരുതു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇന്നലെ ഒരു ബ്രാഹ്മണന്റെ വീട്ടില്‍ച്ചെന്നപ്പോള്‍ എനിക്കു അടപ്പായസം തന്നു. ഞാന്‍ മധുരപ്രിയനല്ല. എങ്കിലും ഞാനതു കുടിച്ചു. കാരണം എനിക്കു കിട്ടിയ പായസത്തില്‍ അടയെക്കാളധികം കശു അണ്ടിപ്പരിപ്പു് പൊങ്ങിക്കിടന്നു എന്നതാണു്. അതോരോന്നും ചവയ്ക്കും തോറും സ്വാദു് കൂടിക്കൂടി വന്നു. പരിപ്പുകളെ കൂട്ടിയിണക്കുന്ന വേണ്ടാത്ത ഘടകമാണു് അതിലെ ശര്‍ക്കര കലര്‍ന്ന നീരമെന്നു് എനിക്കു തോന്നി. പണ്ടൊരിക്കല്‍ എന്‍. ശ്രീകണ്ഠന്‍ നായരുടെ വീട്ടില്‍ പോയപ്പോള്‍ അമ്പലപ്പുഴ പാല്‍പ്പായസം തന്നു. അതില്‍ പരിപ്പുപോലെ ഒന്നുമില്ല. ആകെ മാധുര്യം തന്നെ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ചങ്ങമ്പുഴക്കവിത &lt;/del&gt;പാല്പായസം പോലെയാണു്. ഇടശ്ശേരി ഗോവിന്ദന്‍ നായരുടെ കവിത കശു അണ്ടിപ്പരിപ്പിട്ട അടപ്പായസമാണു്. ചവയ്ക്കാന്‍ ആശയമാകുന്ന പരിപ്പില്ലെങ്കില്‍ കുടിക്കാന്‍ തോന്നുകയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഇന്നലെ ഒരു ബ്രാഹ്മണന്റെ വീട്ടില്‍ച്ചെന്നപ്പോള്‍ എനിക്കു അടപ്പായസം തന്നു. ഞാന്‍ മധുരപ്രിയനല്ല. എങ്കിലും ഞാനതു കുടിച്ചു. കാരണം എനിക്കു കിട്ടിയ പായസത്തില്‍ അടയെക്കാളധികം കശു അണ്ടിപ്പരിപ്പു് പൊങ്ങിക്കിടന്നു എന്നതാണു്. അതോരോന്നും ചവയ്ക്കും തോറും സ്വാദു് കൂടിക്കൂടി വന്നു. പരിപ്പുകളെ കൂട്ടിയിണക്കുന്ന വേണ്ടാത്ത ഘടകമാണു് അതിലെ ശര്‍ക്കര കലര്‍ന്ന നീരമെന്നു് എനിക്കു തോന്നി. പണ്ടൊരിക്കല്‍ എന്‍. ശ്രീകണ്ഠന്‍ നായരുടെ വീട്ടില്‍ പോയപ്പോള്‍ അമ്പലപ്പുഴ പാല്‍പ്പായസം തന്നു. അതില്‍ പരിപ്പുപോലെ ഒന്നുമില്ല. ആകെ മാധുര്യം തന്നെ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://ml.wikipedia.org/wiki/Changampuzha_Krishna_Pillai ചങ്ങമ്പുഴ]ക്കവിത &lt;/ins&gt;പാല്പായസം പോലെയാണു്. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://ml.wikipedia.org/wiki/Edasseri_Govindan_Nair &lt;/ins&gt;ഇടശ്ശേരി ഗോവിന്ദന്‍ നായരുടെ&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;] &lt;/ins&gt;കവിത കശു അണ്ടിപ്പരിപ്പിട്ട അടപ്പായസമാണു്. ചവയ്ക്കാന്‍ ആശയമാകുന്ന പരിപ്പില്ലെങ്കില്‍ കുടിക്കാന്‍ തോന്നുകയില്ല.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==കമ്മേഴ്സ്യല്‍==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==കമ്മേഴ്സ്യല്‍==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16084&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16084&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T10:05:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:05, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Line 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[file:ThomasMann.jpg|thumb|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;left&lt;/del&gt;|തോമസ് മന്ന്]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[file:ThomasMann.jpg|thumb|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;right&lt;/ins&gt;|തോമസ് മന്ന്]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധി എന്നു പറയാറുണ്ടല്ലോ. ദര്‍ഭപ്പുല്ലിന്റെ അഗ്രം പോലെ കൂര്‍ത്ത ബുദ്ധി എന്നു് അര്‍ത്ഥം. ഈ ബുദ്ധി വിശേഷത്താല്‍ അനുഗൃഹീതരായവര്‍ പുതിയ പുതിയ ആശയങ്ങള്‍ ലോകത്തിനു നല്‍കുന്നു. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് നിലവിലിരിക്കുന്ന ആശയങ്ങളെ കൈകാര്യം ചെയ്യാനേ കഴിയൂ. ജര്‍മ്മന്‍ സാഹിത്യകാരനായ [https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Mann തോമസ് മന്നിന്റെ] കൃതികള്‍ വായിക്കുക. അദ്ദേഹം കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള എഴുത്തുകാരനാണെന്നു മനസ്സിലാക്കാം. നേരെ മറിച്ചാണു് ഹെന്‍ട്രി മില്ലര്‍ എന്ന അമേരിക്കന്‍ സാഹിത്യകാരന്റെ സ്ഥിതി. അദ്ദേഹം നിലവിലുള്ള ആശയങ്ങളെ മാറ്റിയും മറിച്ചും പ്രതിപാദിച്ചതേയുള്ളൂ. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് കുശാഗ്രീയ ബുദ്ധിയുള്ളവരെ കണ്ണു കണ്ടുകൂടാ. മില്ലര്‍ തോമസ് മന്നിനെ&amp;#160; Skilful fabricater &amp;amp;mdash; വിദഗ്ദ്ധനായ കെട്ടിച്ചമയ്പുകാരന്‍-എന്നും brickmaker &amp;amp;mdash; ചുടുകട്ടയുണ്ടാക്കുന്നവന്‍ എന്നും Inspired jackass പ്രചോദനമാര്‍ന്ന കഴുതയെന്നും വിളിച്ചതിനു ഹേതു അതുതന്നെയാണു്. തോമസ് മന്നിന്റെ &amp;amp;ldquo;[https://en.wikipedia.org/wiki/The_Magic_Mountain മാജിക് മൗണ്ടന്‍]&amp;amp;rdquo; എന്ന നോവലിനു മരണമില്ല. മില്ലറുടെ കൃതികള്‍ അദ്ദേഹത്തിന്റെ കാലത്തു തന്നെ മരിച്ചു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധി എന്നു പറയാറുണ്ടല്ലോ. ദര്‍ഭപ്പുല്ലിന്റെ അഗ്രം പോലെ കൂര്‍ത്ത ബുദ്ധി എന്നു് അര്‍ത്ഥം. ഈ ബുദ്ധി വിശേഷത്താല്‍ അനുഗൃഹീതരായവര്‍ പുതിയ പുതിയ ആശയങ്ങള്‍ ലോകത്തിനു നല്‍കുന്നു. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് നിലവിലിരിക്കുന്ന ആശയങ്ങളെ കൈകാര്യം ചെയ്യാനേ കഴിയൂ. ജര്‍മ്മന്‍ സാഹിത്യകാരനായ [https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Mann തോമസ് മന്നിന്റെ] കൃതികള്‍ വായിക്കുക. അദ്ദേഹം കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള എഴുത്തുകാരനാണെന്നു മനസ്സിലാക്കാം. നേരെ മറിച്ചാണു് ഹെന്‍ട്രി മില്ലര്‍ എന്ന അമേരിക്കന്‍ സാഹിത്യകാരന്റെ സ്ഥിതി. അദ്ദേഹം നിലവിലുള്ള ആശയങ്ങളെ മാറ്റിയും മറിച്ചും പ്രതിപാദിച്ചതേയുള്ളൂ. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് കുശാഗ്രീയ ബുദ്ധിയുള്ളവരെ കണ്ണു കണ്ടുകൂടാ. മില്ലര്‍ തോമസ് മന്നിനെ&amp;#160; Skilful fabricater &amp;amp;mdash; വിദഗ്ദ്ധനായ കെട്ടിച്ചമയ്പുകാരന്‍-എന്നും brickmaker &amp;amp;mdash; ചുടുകട്ടയുണ്ടാക്കുന്നവന്‍ എന്നും Inspired jackass പ്രചോദനമാര്‍ന്ന കഴുതയെന്നും വിളിച്ചതിനു ഹേതു അതുതന്നെയാണു്. തോമസ് മന്നിന്റെ &amp;amp;ldquo;[https://en.wikipedia.org/wiki/The_Magic_Mountain മാജിക് മൗണ്ടന്‍]&amp;amp;rdquo; എന്ന നോവലിനു മരണമില്ല. മില്ലറുടെ കൃതികള്‍ അദ്ദേഹത്തിന്റെ കാലത്തു തന്നെ മരിച്ചു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16082&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul: /* നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1983_12_11&amp;diff=16082&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-08-28T09:58:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 09:58, 28 August 2016&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Line 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[file:ThomasMann.jpg|thumb|left|തോമസ് മന്ന്]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധി എന്നു പറയാറുണ്ടല്ലോ. ദര്‍ഭപ്പുല്ലിന്റെ അഗ്രം പോലെ കൂര്‍ത്ത ബുദ്ധി എന്നു് അര്‍ത്ഥം. ഈ ബുദ്ധി വിശേഷത്താല്‍ അനുഗൃഹീതരായവര്‍ പുതിയ പുതിയ ആശയങ്ങള്‍ ലോകത്തിനു നല്‍കുന്നു. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് നിലവിലിരിക്കുന്ന ആശയങ്ങളെ കൈകാര്യം ചെയ്യാനേ കഴിയൂ. ജര്‍മ്മന്‍ സാഹിത്യകാരനായ തോമസ് മന്നിന്റെ കൃതികള്‍ വായിക്കുക. അദ്ദേഹം കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള എഴുത്തുകാരനാണെന്നു മനസ്സിലാക്കാം. നേരെ മറിച്ചാണു് ഹെന്‍ട്രി മില്ലര്‍ എന്ന അമേരിക്കന്‍ സാഹിത്യകാരന്റെ സ്ഥിതി. അദ്ദേഹം നിലവിലുള്ള ആശയങ്ങളെ മാറ്റിയും മറിച്ചും പ്രതിപാദിച്ചതേയുള്ളൂ. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് കുശാഗ്രീയ ബുദ്ധിയുള്ളവരെ കണ്ണു കണ്ടുകൂടാ. മില്ലര്‍ തോമസ് മന്നിനെ&amp;#160; Skilful fabricater &amp;amp;mdash; വിദഗ്ദ്ധനായ കെട്ടിച്ചമയ്പുകാരന്‍-എന്നും brickmaker &amp;amp;mdash; ചുടുകട്ടയുണ്ടാക്കുന്നവന്‍ എന്നും Inspired jackass പ്രചോദനമാര്‍ന്ന കഴുതയെന്നും വിളിച്ചതിനു ഹേതു അതുതന്നെയാണു്. തോമസ് മന്നിന്റെ &amp;amp;ldquo;മാജിക് മൗണ്ടന്‍&amp;amp;rdquo; എന്ന നോവലിനു മരണമില്ല. മില്ലറുടെ കൃതികള്‍ അദ്ദേഹത്തിന്റെ കാലത്തു തന്നെ മരിച്ചു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധി എന്നു പറയാറുണ്ടല്ലോ. ദര്‍ഭപ്പുല്ലിന്റെ അഗ്രം പോലെ കൂര്‍ത്ത ബുദ്ധി എന്നു് അര്‍ത്ഥം. ഈ ബുദ്ധി വിശേഷത്താല്‍ അനുഗൃഹീതരായവര്‍ പുതിയ പുതിയ ആശയങ്ങള്‍ ലോകത്തിനു നല്‍കുന്നു. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് നിലവിലിരിക്കുന്ന ആശയങ്ങളെ കൈകാര്യം ചെയ്യാനേ കഴിയൂ. ജര്‍മ്മന്‍ സാഹിത്യകാരനായ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Mann &lt;/ins&gt;തോമസ് മന്നിന്റെ&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;] &lt;/ins&gt;കൃതികള്‍ വായിക്കുക. അദ്ദേഹം കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള എഴുത്തുകാരനാണെന്നു മനസ്സിലാക്കാം. നേരെ മറിച്ചാണു് ഹെന്‍ട്രി മില്ലര്‍ എന്ന അമേരിക്കന്‍ സാഹിത്യകാരന്റെ സ്ഥിതി. അദ്ദേഹം നിലവിലുള്ള ആശയങ്ങളെ മാറ്റിയും മറിച്ചും പ്രതിപാദിച്ചതേയുള്ളൂ. സാമാന്യ ബുദ്ധിയുള്ളവര്‍ക്കു് കുശാഗ്രീയ ബുദ്ധിയുള്ളവരെ കണ്ണു കണ്ടുകൂടാ. മില്ലര്‍ തോമസ് മന്നിനെ&amp;#160; Skilful fabricater &amp;amp;mdash; വിദഗ്ദ്ധനായ കെട്ടിച്ചമയ്പുകാരന്‍-എന്നും brickmaker &amp;amp;mdash; ചുടുകട്ടയുണ്ടാക്കുന്നവന്‍ എന്നും Inspired jackass പ്രചോദനമാര്‍ന്ന കഴുതയെന്നും വിളിച്ചതിനു ഹേതു അതുതന്നെയാണു്. തോമസ് മന്നിന്റെ &amp;amp;ldquo;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://en.wikipedia.org/wiki/The_Magic_Mountain &lt;/ins&gt;മാജിക് മൗണ്ടന്‍&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]&lt;/ins&gt;&amp;amp;rdquo; എന്ന നോവലിനു മരണമില്ല. മില്ലറുടെ കൃതികള്‍ അദ്ദേഹത്തിന്റെ കാലത്തു തന്നെ മരിച്ചു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള പ്രീതിഷ് നന്ദി Illustreted weekly-ടെ പത്രാധിപരായതിനുശേഷം അതിനു ഉയര്‍ച്ച ഉണ്ടായിട്ടുണ്ടു്. അടുത്ത കാലത്തു് സത്യജിത് റേയിയുടെയും ഋത്വിക് ഘട്ടക്കിന്റെയും ചെറുകഥകള്‍ ആ വാരികയില്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയിരുന്നു. രണ്ടു കഥകളും മനോഹരങ്ങള്‍. ഋത്വിക്‍ ഘട്ടക്കിന്റെ ചെറുകഥയ്ക്കു് ഭംഗി കൂടും. നവംബര്‍ 6&amp;amp;ndash;12-ന്റെ ലക്കത്തില്‍ നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മയുടെ A Night in London എന്ന കഥയുടെ തര്‍ജ്ജമ കാണാം. ഇംഗ്ലണ്ടില്‍ 1960-ല്‍ ഉണ്ടായതും ഇന്നും നിലവിലിരിക്കുന്നതുമായ വര്‍ണ്ണവിവേചനത്തിന്റെ ദുരന്തസ്വഭാവത്തെ കലാത്മകമായി ചിത്രീകരിക്കുന്ന കഥയാണിതു്. മൂന്നു വിദേശീയരായ തൊഴിലാളികളെ &amp;amp;lsquo;അവര്‍&amp;amp;rsquo; (ഇംഗ്ലീഷ് മര്‍ദ്ദകരെ അവരെന്നേ കഥയില്‍ പരാമര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ). എങ്ങനെ നീചമായി മര്‍ദ്ദിച്ചുവെന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ സ്പഷ്മാക്കുന്നു. നിസ്സംഗയോടെയാണു് കഥ പറഞ്ഞിട്ടുള്ളതു്. പക്ഷേ, അതിന്റെ ശക്തിവിശേഷം നമ്മളില്‍ വല്ലാത്ത ആഘാതമുളവാക്കുന്നു. കഥകള്‍ വായിക്കുമ്പോള്‍ പൊടുന്നനവേ ജീവിതാവബോധം വായനക്കാരനു് ഉളവാകാം; വീണ്ടുമുള്ള പാരായണത്തിനു ശേഷം അല്ലെങ്കില്‍ കുറച്ചു നേരത്തെ ആലോചനയ്ക്കു ശേഷം അവബോധമുണ്ടാകാം. പൊടുന്നനവേയുള്ള അവബോധം നല്‍കി വായനക്കാരെ അനുദ്ധ്യാനത്തിലേക്കു നയിക്കുന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ. ഭാവനയുടേതു് ഒരു മാന്ത്രികവിളക്കാണു്. അതു കൈവശമുള്ളവര്‍ അതും കൊണ്ടു സഞ്ചരിക്കട്ടെ. ഇല്ലാത്തവര്‍ മനുഷ്യനെ മെനക്കെടുത്തരുതു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കുശാഗ്രബുദ്ധിയുള്ള പ്രീതിഷ് നന്ദി Illustreted weekly-ടെ പത്രാധിപരായതിനുശേഷം അതിനു ഉയര്‍ച്ച ഉണ്ടായിട്ടുണ്ടു്. അടുത്ത കാലത്തു് സത്യജിത് റേയിയുടെയും ഋത്വിക് ഘട്ടക്കിന്റെയും ചെറുകഥകള്‍ ആ വാരികയില്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയിരുന്നു. രണ്ടു കഥകളും മനോഹരങ്ങള്‍. ഋത്വിക്‍ ഘട്ടക്കിന്റെ ചെറുകഥയ്ക്കു് ഭംഗി കൂടും. നവംബര്‍ 6&amp;amp;ndash;12-ന്റെ ലക്കത്തില്‍ നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മയുടെ A Night in London എന്ന കഥയുടെ തര്‍ജ്ജമ കാണാം. ഇംഗ്ലണ്ടില്‍ 1960-ല്‍ ഉണ്ടായതും ഇന്നും നിലവിലിരിക്കുന്നതുമായ വര്‍ണ്ണവിവേചനത്തിന്റെ ദുരന്തസ്വഭാവത്തെ കലാത്മകമായി ചിത്രീകരിക്കുന്ന കഥയാണിതു്. മൂന്നു വിദേശീയരായ തൊഴിലാളികളെ &amp;amp;lsquo;അവര്‍&amp;amp;rsquo; (ഇംഗ്ലീഷ് മര്‍ദ്ദകരെ അവരെന്നേ കഥയില്‍ പരാമര്‍ശിക്കുന്നുള്ളൂ). എങ്ങനെ നീചമായി മര്‍ദ്ദിച്ചുവെന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ സ്പഷ്മാക്കുന്നു. നിസ്സംഗയോടെയാണു് കഥ പറഞ്ഞിട്ടുള്ളതു്. പക്ഷേ, അതിന്റെ ശക്തിവിശേഷം നമ്മളില്‍ വല്ലാത്ത ആഘാതമുളവാക്കുന്നു. കഥകള്‍ വായിക്കുമ്പോള്‍ പൊടുന്നനവേ ജീവിതാവബോധം വായനക്കാരനു് ഉളവാകാം; വീണ്ടുമുള്ള പാരായണത്തിനു ശേഷം അല്ലെങ്കില്‍ കുറച്ചു നേരത്തെ ആലോചനയ്ക്കു ശേഷം അവബോധമുണ്ടാകാം. പൊടുന്നനവേയുള്ള അവബോധം നല്‍കി വായനക്കാരെ അനുദ്ധ്യാനത്തിലേക്കു നയിക്കുന്നു നിര്‍മ്മല്‍ വര്‍മ്മ. ഭാവനയുടേതു് ഒരു മാന്ത്രികവിളക്കാണു്. അതു കൈവശമുള്ളവര്‍ അതും കൊണ്ടു സഞ്ചരിക്കട്ടെ. ഇല്ലാത്തവര്‍ മനുഷ്യനെ മെനക്കെടുത്തരുതു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul</name></author>
		
	</entry>
</feed>