<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28</id>
	<title>സാഹിത്യവാരഫലം 1985 07 28 - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://ml.sayahna.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-23T13:42:22Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.5</generator>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=13648&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul.ts.brahma: /* ക്ളംസി */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=13648&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-09-18T12:31:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;ക്ളംസി&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 12:31, 18 September 2014&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot; &gt;Line 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി വേറെ, ലോകപ്രിയത വേറെ. ലോകപ്രിയതയ്ക്ക് പടിഞ്ഞാറുള്ളവര്‍ പോപ്യുലാരിറ്റി എന്നാണു് പേരിട്ടതു്. ഇന്നത്തെ പല കവികളും നോവലെഴുത്തുകാരും നിരൂപകരും പോപ്യുലാരിറ്റി ഉള്ളവരാണു്. അവര്‍ കീര്‍ത്തിയാര്‍ജ്ജിച്ചവരല്ല. ധൈഷണിക ജീവിതം നയിക്കുന്നവര്‍ വ്യക്തിയുടെ പ്രതിഭകണ്ടു് അതിനെ അംഗീകരിക്കുമ്പോള്‍ ജനിക്കുന്നതാണു് കീര്‍ത്തി, യശസ്സു്. ധിഷണാപരമായി ജീവിതത്തോടു് ഒരു ബന്ധവുമില്ലാതെ, ക്ഷുദ്രവികാരങ്ങളെ പ്രതിപാദിക്കുന്ന കൃതികളെമാത്രം നെഞ്ചേറ്റിലാളിക്കുന്നവര്‍ക്കു പ്രതിഭ കണ്ടറിയാന്‍ പ്രാഗൽഭ്യമില്ല. അവര്‍ പത്താംതരം എഴുത്തുകാരെ അംഗീകരിക്കുന്നു. ആ അംഗീകാരത്തില്‍നിന്നു ജനിക്കുന്ന പോപ്യുലാരിറ്റി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ലോകപ്രിയത വെറും കാപട്യമാണു്. ആ കാപട്യത്തെ യാഥാര്‍ത്ഥ്യമായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; യശസ്സായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; കരുതുന്നു ഈ എഴുത്തുകാര്‍. യശസ്സിനെയും ലോകപ്രിയതയെയും വേര്‍തിരിച്ചറിയേണ്ടിരിക്കുന്നു നമ്മള്‍.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി വേറെ, ലോകപ്രിയത വേറെ. ലോകപ്രിയതയ്ക്ക് പടിഞ്ഞാറുള്ളവര്‍ പോപ്യുലാരിറ്റി എന്നാണു് പേരിട്ടതു്. ഇന്നത്തെ പല കവികളും നോവലെഴുത്തുകാരും നിരൂപകരും പോപ്യുലാരിറ്റി ഉള്ളവരാണു്. അവര്‍ കീര്‍ത്തിയാര്‍ജ്ജിച്ചവരല്ല. ധൈഷണിക ജീവിതം നയിക്കുന്നവര്‍ വ്യക്തിയുടെ പ്രതിഭകണ്ടു് അതിനെ അംഗീകരിക്കുമ്പോള്‍ ജനിക്കുന്നതാണു് കീര്‍ത്തി, യശസ്സു്. ധിഷണാപരമായി ജീവിതത്തോടു് ഒരു ബന്ധവുമില്ലാതെ, ക്ഷുദ്രവികാരങ്ങളെ പ്രതിപാദിക്കുന്ന കൃതികളെമാത്രം നെഞ്ചേറ്റിലാളിക്കുന്നവര്‍ക്കു പ്രതിഭ കണ്ടറിയാന്‍ പ്രാഗൽഭ്യമില്ല. അവര്‍ പത്താംതരം എഴുത്തുകാരെ അംഗീകരിക്കുന്നു. ആ അംഗീകാരത്തില്‍നിന്നു ജനിക്കുന്ന പോപ്യുലാരിറ്റി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ലോകപ്രിയത വെറും കാപട്യമാണു്. ആ കാപട്യത്തെ യാഥാര്‍ത്ഥ്യമായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; യശസ്സായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; കരുതുന്നു ഈ എഴുത്തുകാര്‍. യശസ്സിനെയും ലോകപ്രിയതയെയും വേര്‍തിരിച്ചറിയേണ്ടിരിക്കുന്നു നമ്മള്‍.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ക്ളംസി&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ക്ലംസി&lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഈ തിരിച്ചറിവു് ആര്‍ക്കില്ലയോ ആ ആള്‍ കലാകാരനല്ല എന്നതു നിശ്ചയം. ഒരു ശാസ്ത്രജ്ഞനു് ഒരു പൂച്ചയുണ്ടായിരുന്നു. പൂച്ചയ്ക്കു കൂടക്കൂടെ വീട്ടിനു പുറത്തു പോകണം. തിരിച്ചുവരണം. ഓരോ തവണയും വാതില്‍ തുറന്നുകൊടുത്തും അടച്ചും ശാസ്ത്രജ്ഞന്‍ നന്നേതളര്‍ന്നു. അയാള്‍ ഒരു കല്ലാശാരിയെ വിളിച്ചു ചുവരില്‍ ഒരു ദ്വാരം ഇടാന്‍ പറഞ്ഞു. പിന്നീടു് ആ ദ്വാരത്തിലൂടെയായി പൂച്ചയുടെ പോക്കും വരവും. അങ്ങനെയിരിക്കെ ആ പൂച്ച പ്രസവിച്ചു. ശാസ്ത്രകാരന്‍ ആശാരിയെ വീണ്ടും വിളിച്ചുവരുത്തി ഭിത്തിയില്‍ ഒരു ചെറിയ ദ്വാരമിടാന്‍ നിര്‍ദ്ദേശിച്ചു. അങ്ങനെ ഒരു വലിയ ദ്വാരവും ഒരു ചെറിയ ദ്വാരവും. എന്നാല്‍ വലിയ ദ്വാരത്തിലൂടെ പൂച്ചക്കുട്ടിക്കും കടന്നുപോകാമെന്ന വിചാരം ശാസ്ത്രജ്ഞനു് ഉണ്ടായില്ല. മാനസി കലാകൌമുദിയില്‍ (ലക്കം 513) എഴുതിയ &amp;amp;lsquo;ഉണ്ണിക്കൃഷ്ണനും അച്ഛനും&amp;amp;rsquo; എന്ന ചെറുകഥ വായിച്ചപ്പോള്‍ എനിക്കോര്‍മ്മവന്നതു് ഈ പൂച്ചക്കഥയാണു്. വൃദ്ധനായ അച്ഛനോടു് മകനു സ്നേഹവും കടപ്പാടും. മകന്റെ ഭാര്യയ്ക്കു് അവയില്ല എന്നതില്‍ അദ്ഭുതപ്പെടാനില്ല. ആദ്യം ഭര്‍ത്താവിന്റെ അച്ഛനോടുകൂടി താമസിച്ചിരുന്ന അവള്‍ അയാളെ ഉപേക്ഷിച്ചു് ഭര്‍ത്താവിന്റെ ജോലിസ്ഥലത്തേക്കു പോന്നു. വൃദ്ധനു രോഗം കൂടി. ദാരിദ്ര്യം കൂടി. മകന്‍ ഭാര്യയുടെ വളയും കുഞ്ഞിന്റെ മാലയും വിറ്റു് അച്ഛനു പണമയച്ചു. അതോടെ കഥയുടെ പര്യവസാനം. വൃദ്ധനോ മകനോ മരിക്കുന്നു. &amp;amp;lsquo;ക്ലംസി&amp;amp;rsquo;യായ രചനയാണു മാനസിയുടേതു്. അതുകൊണ്ടു് മരിച്ചതു് ആരാണെന്നു് എനിക്കു പിടികിട്ടിയില്ല. ആരു ചത്താലും കുഴപ്പമില്ല. ആരുടെയും നേര്‍ക്കു സഹതാപത്തിന്റെ നീര്‍ച്ചാലു് ഒഴുകാതിരിക്കത്തക്കവിധത്തിലാണു് മാനസിയുടെ രചന. വൈദഗ്ദ്ധ്യമുള്ളവരുടെ&amp;#160; കൈയില്‍ കലാശില്പമായിത്തീരേണ്ട ഒരു വിഷയം ഇവിടെ വിരൂപമായി ഭവിക്കുന്നു; ചുട്ട പപ്പടം പോലെ. ഇക്കഥയിലെ പ്രധാന വികാരം കഷ്ടപ്പെടുന്ന അച്ഛനെ അവലംബിച്ചുള്ളതാണു്. അതൊരു വലിയ ദ്വാരമാണു്. അതിലൂടെ വായനക്കാരന്‍ ഗതാഗതം നടത്തിക്കൊള്ളും. പക്ഷേ കഥയെഴുത്തുകാരിയുടെ നിര്‍ബന്ധത്താലെന്നപോലെ &amp;amp;lsquo;അനേകമനേകം&amp;amp;rsquo; കൊച്ചു ദ്വാരങ്ങള്‍ ഉണ്ടായിരിക്കുന്നു. അലങ്കാരമുപേക്ഷിച്ചു പറഞ്ഞാല്‍ കേന്ദ്രസ്ഥിതമായ വികാരത്തെ പരിപോഷിപ്പിച്ചു കൊണ്ടുവരാതെ മറ്റു വികാരങ്ങളിലേക്കു മാനസി ഓടിച്ചെല്ലുന്നു. ഫലം പ്രധാനപ്പെട്ട വികാരം ദുര്‍ബ്ബലമായിത്തീരുന്നു. അതിന്റെ ഫലം കഥ ദയനീയമായ പരാജയം. തള്ളപ്പൂച്ച&amp;#160; കടക്കുന്ന ദ്വാരത്തിലൂടെ തന്നെ പൂച്ചക്കുട്ടിയും കടക്കുമെന്നു് നമ്മുടെ കഥയെഴുത്തുകാര്‍ അറിഞ്ഞാല്‍ നന്നു്. ഒറ്റ വാക്കുകൊണ്ടു് ഈ കഥയെവിശേഷിപ്പിക്കാം. അതു് പറഞ്ഞുകഴിഞ്ഞു. എങ്കിലും ആവര്‍ത്തിക്കുന്നു; ക്ലംസി.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ഈ തിരിച്ചറിവു് ആര്‍ക്കില്ലയോ ആ ആള്‍ കലാകാരനല്ല എന്നതു നിശ്ചയം. ഒരു ശാസ്ത്രജ്ഞനു് ഒരു പൂച്ചയുണ്ടായിരുന്നു. പൂച്ചയ്ക്കു കൂടക്കൂടെ വീട്ടിനു പുറത്തു പോകണം. തിരിച്ചുവരണം. ഓരോ തവണയും വാതില്‍ തുറന്നുകൊടുത്തും അടച്ചും ശാസ്ത്രജ്ഞന്‍ നന്നേതളര്‍ന്നു. അയാള്‍ ഒരു കല്ലാശാരിയെ വിളിച്ചു ചുവരില്‍ ഒരു ദ്വാരം ഇടാന്‍ പറഞ്ഞു. പിന്നീടു് ആ ദ്വാരത്തിലൂടെയായി പൂച്ചയുടെ പോക്കും വരവും. അങ്ങനെയിരിക്കെ ആ പൂച്ച പ്രസവിച്ചു. ശാസ്ത്രകാരന്‍ ആശാരിയെ വീണ്ടും വിളിച്ചുവരുത്തി ഭിത്തിയില്‍ ഒരു ചെറിയ ദ്വാരമിടാന്‍ നിര്‍ദ്ദേശിച്ചു. അങ്ങനെ ഒരു വലിയ ദ്വാരവും ഒരു ചെറിയ ദ്വാരവും. എന്നാല്‍ വലിയ ദ്വാരത്തിലൂടെ പൂച്ചക്കുട്ടിക്കും കടന്നുപോകാമെന്ന വിചാരം ശാസ്ത്രജ്ഞനു് ഉണ്ടായില്ല. മാനസി കലാകൌമുദിയില്‍ (ലക്കം 513) എഴുതിയ &amp;amp;lsquo;ഉണ്ണിക്കൃഷ്ണനും അച്ഛനും&amp;amp;rsquo; എന്ന ചെറുകഥ വായിച്ചപ്പോള്‍ എനിക്കോര്‍മ്മവന്നതു് ഈ പൂച്ചക്കഥയാണു്. വൃദ്ധനായ അച്ഛനോടു് മകനു സ്നേഹവും കടപ്പാടും. മകന്റെ ഭാര്യയ്ക്കു് അവയില്ല എന്നതില്‍ അദ്ഭുതപ്പെടാനില്ല. ആദ്യം ഭര്‍ത്താവിന്റെ അച്ഛനോടുകൂടി താമസിച്ചിരുന്ന അവള്‍ അയാളെ ഉപേക്ഷിച്ചു് ഭര്‍ത്താവിന്റെ ജോലിസ്ഥലത്തേക്കു പോന്നു. വൃദ്ധനു രോഗം കൂടി. ദാരിദ്ര്യം കൂടി. മകന്‍ ഭാര്യയുടെ വളയും കുഞ്ഞിന്റെ മാലയും വിറ്റു് അച്ഛനു പണമയച്ചു. അതോടെ കഥയുടെ പര്യവസാനം. വൃദ്ധനോ മകനോ മരിക്കുന്നു. &amp;amp;lsquo;ക്ലംസി&amp;amp;rsquo;യായ രചനയാണു മാനസിയുടേതു്. അതുകൊണ്ടു് മരിച്ചതു് ആരാണെന്നു് എനിക്കു പിടികിട്ടിയില്ല. ആരു ചത്താലും കുഴപ്പമില്ല. ആരുടെയും നേര്‍ക്കു സഹതാപത്തിന്റെ നീര്‍ച്ചാലു് ഒഴുകാതിരിക്കത്തക്കവിധത്തിലാണു് മാനസിയുടെ രചന. വൈദഗ്ദ്ധ്യമുള്ളവരുടെ&amp;#160; കൈയില്‍ കലാശില്പമായിത്തീരേണ്ട ഒരു വിഷയം ഇവിടെ വിരൂപമായി ഭവിക്കുന്നു; ചുട്ട പപ്പടം പോലെ. ഇക്കഥയിലെ പ്രധാന വികാരം കഷ്ടപ്പെടുന്ന അച്ഛനെ അവലംബിച്ചുള്ളതാണു്. അതൊരു വലിയ ദ്വാരമാണു്. അതിലൂടെ വായനക്കാരന്‍ ഗതാഗതം നടത്തിക്കൊള്ളും. പക്ഷേ കഥയെഴുത്തുകാരിയുടെ നിര്‍ബന്ധത്താലെന്നപോലെ &amp;amp;lsquo;അനേകമനേകം&amp;amp;rsquo; കൊച്ചു ദ്വാരങ്ങള്‍ ഉണ്ടായിരിക്കുന്നു. അലങ്കാരമുപേക്ഷിച്ചു പറഞ്ഞാല്‍ കേന്ദ്രസ്ഥിതമായ വികാരത്തെ പരിപോഷിപ്പിച്ചു കൊണ്ടുവരാതെ മറ്റു വികാരങ്ങളിലേക്കു മാനസി ഓടിച്ചെല്ലുന്നു. ഫലം പ്രധാനപ്പെട്ട വികാരം ദുര്‍ബ്ബലമായിത്തീരുന്നു. അതിന്റെ ഫലം കഥ ദയനീയമായ പരാജയം. തള്ളപ്പൂച്ച&amp;#160; കടക്കുന്ന ദ്വാരത്തിലൂടെ തന്നെ പൂച്ചക്കുട്ടിയും കടക്കുമെന്നു് നമ്മുടെ കഥയെഴുത്തുകാര്‍ അറിഞ്ഞാല്‍ നന്നു്. ഒറ്റ വാക്കുകൊണ്ടു് ഈ കഥയെവിശേഷിപ്പിക്കാം. അതു് പറഞ്ഞുകഴിഞ്ഞു. എങ്കിലും ആവര്‍ത്തിക്കുന്നു; ക്ലംസി.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തിരുവനന്തപുരത്തെ ഒരു കോളേജില്‍ ഒരു ഫിലോസഫി പ്രൊഫസറുണ്ടായിരുന്നു. അദ്ദേഹത്തിന്റെ മനസ്സു് വിചിത്രമായ രീതിയിലാണു് പ്രവര്‍ത്തിച്ചിരുന്നതു്. &amp;amp;ldquo;കീടനാശിനി ചേര്‍ന്ന പഞ്ചാര &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ഉപയോഗിച്ചതുകൊൻട് &lt;/del&gt;രണ്ടായിരക്കണക്കിനു് ആളുകള്‍ മരിച്ചു.&amp;amp;rdquo; എന്ന വാര്‍ത്ത പത്രത്തില്‍ വന്നെന്നിരിക്കട്ടെ. ഉടനെ പ്രൊഫസര്‍ ചോദിക്കും. &amp;amp;ldquo;ഓ, കീടനാശിനീ കീടം എന്നാല്‍ പുഴു&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; അല്ലേ? ക്യാറ്റര്‍ പില്ലര്‍. ക്യാറ്റര്‍ പില്ലര്‍ ക്യാറ്റ് പൂച്ചയല്ലേ? പൂച്ചയെന്നാല്‍ സുന്ദരിയെന്നല്ലേ ചെക്ക്&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തിരുവനന്തപുരത്തെ ഒരു കോളേജില്‍ ഒരു ഫിലോസഫി പ്രൊഫസറുണ്ടായിരുന്നു. അദ്ദേഹത്തിന്റെ മനസ്സു് വിചിത്രമായ രീതിയിലാണു് പ്രവര്‍ത്തിച്ചിരുന്നതു്. &amp;amp;ldquo;കീടനാശിനി ചേര്‍ന്ന പഞ്ചാര &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ഉപയോഗിച്ചതുകൊണ്ട് &lt;/ins&gt;രണ്ടായിരക്കണക്കിനു് ആളുകള്‍ മരിച്ചു.&amp;amp;rdquo; എന്ന വാര്‍ത്ത പത്രത്തില്‍ വന്നെന്നിരിക്കട്ടെ. ഉടനെ പ്രൊഫസര്‍ ചോദിക്കും. &amp;amp;ldquo;ഓ, കീടനാശിനീ കീടം എന്നാല്‍ പുഴു&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; അല്ലേ? ക്യാറ്റര്‍ പില്ലര്‍. ക്യാറ്റര്‍ പില്ലര്‍ ക്യാറ്റ് പൂച്ചയല്ലേ? പൂച്ചയെന്നാല്‍ സുന്ദരിയെന്നല്ലേ ചെക്ക്&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തുക വസ്തുക്കള്‍ നിരത്തി കുറെ കടലാസ്സു ചുരുളുകളുമായി വഴിവക്കില്‍ നിന്നു് &amp;amp;ldquo;വരൂ, വരൂ. ഭാഗ്യം പരീക്ഷിക്കു&amp;amp;rdquo; എന്നു് ആഹ്വാനം ചെയ്യുന്നവര്‍ പണ്ടു് തിരുവനന്തപുരത്തുണ്ടായിരുന്നു. ഒരു ചക്രം അങ്ങോട്ടു് ഇടണം. അപ്പോള്‍ ഒരു കടലാസ്സു ചുരുളെടുക്കാന്‍ അനുവദിക്കും. അതു വാങ്ങി തുറന്നു നോക്കിയിട്ടു് വാണിഭക്കാരന്‍ പറയും: &amp;amp;ldquo;ഭാഗ്യവാന്‍ അടിച്ചല്ലോ മൂന്നു മൊട്ടുസൂചി,&amp;amp;rdquo; പലകപ്പുറത്തിരിക്കുന്ന ചന്തമുള്ള പാവ, തെര്‍മസ്ഫ്ളാസ്ക്, സേഫ്റ്റി റെയ്സര്‍ ഇവയിലേതെങ്കിലും ഒന്നു് വീട്ടില്‍ കൊണ്ടുപോകാമെന്നു കരുതി തുണ്ടെടുക്കുമ്പോഴാണു് ഈ പ്രഖ്യാപനം. എല്ലാവര്‍ക്കും കിട്ടുന്നതു മൊട്ടുസൂചിയോ സേഫ്റ്റി പിന്നോ താക്കോല്‍ വളയമോ ആയിരിക്കും. അക്കാലത്തു് ഞാന്‍ വിദ്യാര്‍ത്ഥിയായിരുന്നു. ചാലയില്‍ നിന്നു പൂജപ്പുരയിലേക്കു സിറ്റി ബസ്സില്‍ പോകാനുള്ള ഒരു ചക്രം കൈയിലുണ്ടു്. നാലു നാഴിക നടന്നാലും വേണ്ടില്ല തെര്‍മസ് ഫ്ളാസ്ക് കരസ്ഥമാക്കണമെന്ന ആഗ്രഹത്തോടെ ആ നാണയം തട്ടിലേക്കിട്ടു. കടലാസ്സു ചുരുളെടുത്തു. അയാള്‍ നോക്കിയിട്ടു പറഞ്ഞു: &amp;amp;ldquo;അടിച്ചല്ലോ ഭാഗ്യവാന്‍ മൂടില്ലാത്ത മഷിക്കുപ്പിയൊന്നു്.&amp;amp;rdquo; ഞാന്‍ ഏന്തിവലിഞ്ഞു് പൂജപ്പുരയിലേക്കു നടന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തുക വസ്തുക്കള്‍ നിരത്തി കുറെ കടലാസ്സു ചുരുളുകളുമായി വഴിവക്കില്‍ നിന്നു് &amp;amp;ldquo;വരൂ, വരൂ. ഭാഗ്യം പരീക്ഷിക്കു&amp;amp;rdquo; എന്നു് ആഹ്വാനം ചെയ്യുന്നവര്‍ പണ്ടു് തിരുവനന്തപുരത്തുണ്ടായിരുന്നു. ഒരു ചക്രം അങ്ങോട്ടു് ഇടണം. അപ്പോള്‍ ഒരു കടലാസ്സു ചുരുളെടുക്കാന്‍ അനുവദിക്കും. അതു വാങ്ങി തുറന്നു നോക്കിയിട്ടു് വാണിഭക്കാരന്‍ പറയും: &amp;amp;ldquo;ഭാഗ്യവാന്‍ അടിച്ചല്ലോ മൂന്നു മൊട്ടുസൂചി,&amp;amp;rdquo; പലകപ്പുറത്തിരിക്കുന്ന ചന്തമുള്ള പാവ, തെര്‍മസ്ഫ്ളാസ്ക്, സേഫ്റ്റി റെയ്സര്‍ ഇവയിലേതെങ്കിലും ഒന്നു് വീട്ടില്‍ കൊണ്ടുപോകാമെന്നു കരുതി തുണ്ടെടുക്കുമ്പോഴാണു് ഈ പ്രഖ്യാപനം. എല്ലാവര്‍ക്കും കിട്ടുന്നതു മൊട്ടുസൂചിയോ സേഫ്റ്റി പിന്നോ താക്കോല്‍ വളയമോ ആയിരിക്കും. അക്കാലത്തു് ഞാന്‍ വിദ്യാര്‍ത്ഥിയായിരുന്നു. ചാലയില്‍ നിന്നു പൂജപ്പുരയിലേക്കു സിറ്റി ബസ്സില്‍ പോകാനുള്ള ഒരു ചക്രം കൈയിലുണ്ടു്. നാലു നാഴിക നടന്നാലും വേണ്ടില്ല തെര്‍മസ് ഫ്ളാസ്ക് കരസ്ഥമാക്കണമെന്ന ആഗ്രഹത്തോടെ ആ നാണയം തട്ടിലേക്കിട്ടു. കടലാസ്സു ചുരുളെടുത്തു. അയാള്‍ നോക്കിയിട്ടു പറഞ്ഞു: &amp;amp;ldquo;അടിച്ചല്ലോ ഭാഗ്യവാന്‍ മൂടില്ലാത്ത മഷിക്കുപ്പിയൊന്നു്.&amp;amp;rdquo; ഞാന്‍ ഏന്തിവലിഞ്ഞു് പൂജപ്പുരയിലേക്കു നടന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul.ts.brahma</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=13647&amp;oldid=prev</id>
		<title>Rahul.ts.brahma at 12:18, 18 September 2014</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=13647&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-09-18T12:18:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 12:18, 18 September 2014&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l20&quot; &gt;Line 20:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 20:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;515/1985 07 28&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;515/1985 07 28&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;--&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;--&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി എന്നതു പണമെറിയുമ്പോള്‍ പൊന്മേനി കാണിക്കുന്ന വേശ്യയല്ല. ചാടുവചനങ്ങള്‍ പറഞ്ഞും എഴുത്തുകൊടുത്തും വശീകരിക്കാവുന്ന കോളേജ് &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;വിജ്യാര്‍ത്ഥിനിയുമല്ല&lt;/del&gt;. &amp;amp;ldquo;ആഹ്ലാദത്തിന്റെ പാല്‍ക്കടലില്‍നിന്നു് ഉയര്‍ന്നുവരുന്ന ലക്ഷ്മീദേവി&amp;amp;rdquo;ക്കു സദൃശയായ നവവധുവാണു് അവള്‍. വരനോടൊത്തു് അവള്‍ രമിക്കുമ്പോള്‍ എന്നും പ്രഥമരാത്രിയാണു് അയാള്‍ക്കു്. സൂക്ഷിച്ചു പെരുമാറിയാല്‍ എല്ലാക്കാലവും അയാള്‍ക്കു് ആ ആഹ്ലാദാനുഭൂതി ഉണ്ടാകും. വള്ളത്തോളം ചങ്ങമ്പുഴയും ഇടപ്പള്ളിയും അവളുടെ മടിയില്‍ തലവച്ചു കിടന്നവരാണു്. അവളുടെ പട്ടുപോലത്തെ തലമുടി തടവിത്തടവി പുളകംകൊണ്ടവരാണു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി എന്നതു പണമെറിയുമ്പോള്‍ പൊന്മേനി കാണിക്കുന്ന വേശ്യയല്ല. ചാടുവചനങ്ങള്‍ പറഞ്ഞും എഴുത്തുകൊടുത്തും വശീകരിക്കാവുന്ന കോളേജ് &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;വിദ്യാര്‍ത്ഥിനിയുമല്ല&lt;/ins&gt;. &amp;amp;ldquo;ആഹ്ലാദത്തിന്റെ പാല്‍ക്കടലില്‍നിന്നു് ഉയര്‍ന്നുവരുന്ന ലക്ഷ്മീദേവി&amp;amp;rdquo;ക്കു സദൃശയായ നവവധുവാണു് അവള്‍. വരനോടൊത്തു് അവള്‍ രമിക്കുമ്പോള്‍ എന്നും പ്രഥമരാത്രിയാണു് അയാള്‍ക്കു്. സൂക്ഷിച്ചു പെരുമാറിയാല്‍ എല്ലാക്കാലവും അയാള്‍ക്കു് ആ ആഹ്ലാദാനുഭൂതി ഉണ്ടാകും. വള്ളത്തോളം ചങ്ങമ്പുഴയും ഇടപ്പള്ളിയും അവളുടെ മടിയില്‍ തലവച്ചു കിടന്നവരാണു്. അവളുടെ പട്ടുപോലത്തെ തലമുടി തടവിത്തടവി പുളകംകൊണ്ടവരാണു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി വേറെ, ലോകപ്രിയത വേറെ. ലോകപ്രിയതയ്ക്ക് പടിഞ്ഞാറുള്ളവര്‍ പോപ്യുലാരിറ്റി എന്നാണു് പേരിട്ടതു്. ഇന്നത്തെ പല കവികളും നോവലെഴുത്തുകാരും നിരൂപകരും പോപ്യുലാരിറ്റി ഉള്ളവരാണു്. അവര്‍ കീര്‍ത്തിയാര്‍ജ്ജിച്ചവരല്ല. ധൈഷണിക ജീവിതം നയിക്കുന്നവര്‍ വ്യക്തിയുടെ പ്രതിഭകണ്ടു് അതിനെ അംഗീകരിക്കുമ്പോള്‍ ജനിക്കുന്നതാണു് കീര്‍ത്തി, യശസ്സു്. ധിഷണാപരമായി ജീവിതത്തോടു് ഒരു ബന്ധവുമില്ലാതെ, ക്ഷുദ്രവികാരങ്ങളെ പ്രതിപാദിക്കുന്ന കൃതികളെമാത്രം നെഞ്ചേറ്റിലാളിക്കുന്നവര്‍ക്കു പ്രതിഭ കണ്ടറിയാന്‍ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;പ്രാഗല്ഭ്യമില്ല&lt;/del&gt;. അവര്‍ പത്താംതരം എഴുത്തുകാരെ അംഗീകരിക്കുന്നു. ആ അംഗീകാരത്തില്‍നിന്നു ജനിക്കുന്ന പോപ്യുലാരിറ്റി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ലോകപ്രിയത വെറും കാപട്യമാണു്. ആ കാപട്യത്തെ യാഥാര്‍ത്ഥ്യമായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; യശസ്സായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; കരുതുന്നു ഈ എഴുത്തുകാര്‍. യശസ്സിനെയും ലോകപ്രിയതയെയും വേര്‍തിരിച്ചറിയേണ്ടിരിക്കുന്നു നമ്മള്‍.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;കീര്‍ത്തി വേറെ, ലോകപ്രിയത വേറെ. ലോകപ്രിയതയ്ക്ക് പടിഞ്ഞാറുള്ളവര്‍ പോപ്യുലാരിറ്റി എന്നാണു് പേരിട്ടതു്. ഇന്നത്തെ പല കവികളും നോവലെഴുത്തുകാരും നിരൂപകരും പോപ്യുലാരിറ്റി ഉള്ളവരാണു്. അവര്‍ കീര്‍ത്തിയാര്‍ജ്ജിച്ചവരല്ല. ധൈഷണിക ജീവിതം നയിക്കുന്നവര്‍ വ്യക്തിയുടെ പ്രതിഭകണ്ടു് അതിനെ അംഗീകരിക്കുമ്പോള്‍ ജനിക്കുന്നതാണു് കീര്‍ത്തി, യശസ്സു്. ധിഷണാപരമായി ജീവിതത്തോടു് ഒരു ബന്ധവുമില്ലാതെ, ക്ഷുദ്രവികാരങ്ങളെ പ്രതിപാദിക്കുന്ന കൃതികളെമാത്രം നെഞ്ചേറ്റിലാളിക്കുന്നവര്‍ക്കു പ്രതിഭ കണ്ടറിയാന്‍ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;പ്രാഗൽഭ്യമില്ല&lt;/ins&gt;. അവര്‍ പത്താംതരം എഴുത്തുകാരെ അംഗീകരിക്കുന്നു. ആ അംഗീകാരത്തില്‍നിന്നു ജനിക്കുന്ന പോപ്യുലാരിറ്റി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ലോകപ്രിയത വെറും കാപട്യമാണു്. ആ കാപട്യത്തെ യാഥാര്‍ത്ഥ്യമായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; യശസ്സായി&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; കരുതുന്നു ഈ എഴുത്തുകാര്‍. യശസ്സിനെയും ലോകപ്രിയതയെയും വേര്‍തിരിച്ചറിയേണ്ടിരിക്കുന്നു നമ്മള്‍.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ക്ളംസി==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==ക്ളംസി==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Rahul.ts.brahma</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11554&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: /* നിരീക്ഷണങ്ങള്‍ */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11554&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-08-12T13:27:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;നിരീക്ഷണങ്ങള്‍&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 13:27, 12 August 2014&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l86&quot; &gt;Line 86:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 86:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിരീക്ഷണങ്ങള്‍==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==നിരീക്ഷണങ്ങള്‍==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മദ്ധ്യവയസ്കന്റെ ചെറുപ്പക്കാരിയും സുന്ദരിയുമായ ഭാര്യയെ ഒരു ചെറുപ്പക്കാരന്‍ കടന്നുപിടിക്കുന്നു. അവള്‍ അയാളെ അടിക്കുന്നു. പക്ഷേ, ഭര്‍ത്താവിനോടു് ഒന്നും പറയുന്നില്ല മനോരാജ്യത്തില്‍ (ലക്കം 32). രാജഗോപാല്‍ എഴുതിയ കഥയുടെ സാരമാണിതു്.&amp;#160; ചേരചത്തു ചെളിയില്‍ കിടക്കയോ?&amp;amp;hellip;? രണ്ടും അല്ല. രാജഗോപാലിന്റെ കഥ ഉത്കൃഷ്ടമായ ഒരു വാരികയില്‍ കിടക്കുകയാണു്. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;മൂക്കുപൊത്തു&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;മദ്ധ്യവയസ്കന്റെ ചെറുപ്പക്കാരിയും സുന്ദരിയുമായ ഭാര്യയെ ഒരു ചെറുപ്പക്കാരന്‍ കടന്നുപിടിക്കുന്നു. അവള്‍ അയാളെ അടിക്കുന്നു. പക്ഷേ, ഭര്‍ത്താവിനോടു് ഒന്നും പറയുന്നില്ല മനോരാജ്യത്തില്‍ (ലക്കം 32). രാജഗോപാല്‍ എഴുതിയ കഥയുടെ സാരമാണിതു്.&amp;#160; ചേരചത്തു ചെളിയില്‍ കിടക്കയോ?&amp;amp;hellip;? രണ്ടും അല്ല. രാജഗോപാലിന്റെ കഥ ഉത്കൃഷ്ടമായ ഒരു വാരികയില്‍ കിടക്കുകയാണു്. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;മൂക്കു പൊത്തു&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;amp;ldquo;സ്വന്തമായൊരു പിടി പദങ്ങള്‍ വേണം ഇന്നെന്നന്തരംഗത്തില്‍ തുടികൊട്ടുന്ന വികാരങ്ങള്‍ ഭാവപൂര്‍ണ്ണമായ് തീവ്രശക്തമായ് പകര്‍ന്നീടാന്‍&amp;amp;rdquo; ഇതു് എക്സ്പ്രസ്സ് വാരികയില്‍ &amp;amp;lsquo;പദങ്ങള്‍&amp;amp;rsquo; എന്ന പദ്യമെഴുതിയ ധീരപാലന്‍ ചാളിപ്പാട്ടിന്റെ ആഗ്രഹമാണു്&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ആഗ്രഹങ്ങളെല്ലാം കുതിരകളായിന്നെങ്കില്‍ യാചകര്‍ കുതിരസ്സവാരി നടത്തുമായിരുന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;amp;ldquo;സ്വന്തമായൊരു പിടി പദങ്ങള്‍ വേണം ഇന്നെന്നന്തരംഗത്തില്‍ തുടികൊട്ടുന്ന വികാരങ്ങള്‍ ഭാവപൂര്‍ണ്ണമായ് തീവ്രശക്തമായ് പകര്‍ന്നീടാന്‍&amp;amp;rdquo; ഇതു് എക്സ്പ്രസ്സ് വാരികയില്‍ &amp;amp;lsquo;പദങ്ങള്‍&amp;amp;rsquo; എന്ന പദ്യമെഴുതിയ ധീരപാലന്‍ ചാളിപ്പാട്ടിന്റെ ആഗ്രഹമാണു്&amp;#160; &amp;amp;mdash;&amp;#160; ആഗ്രഹങ്ങളെല്ലാം കുതിരകളായിന്നെങ്കില്‍ യാചകര്‍ കുതിരസ്സവാരി നടത്തുമായിരുന്നു.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l92&quot; &gt;Line 92:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 92:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ജൊനതന്‍ ഷെല്ലിന്റെ The Fate of the Earth 1982-ല്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തി. ന്യൂക്ളിയര്‍ ആയുധങ്ങള്‍ നശിപ്പിച്ചിട്ടു് ലോകഗവണ്മെന്റ് രൂപവത്കരിക്കാന്‍ ഷെല്‍ അതിലൂടെ ആഹ്വാനം ചെയ്തു. 1984-ല്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയ The Abolition എന്ന ഗ്രന്ഥത്തില്‍ ന്യൂക്ലിയര്‍ ആയുധങ്ങള്‍ നശിപ്പിക്കുന്നതെങ്ങനെയാണെന്നും രാഷ്ട്രങ്ങള്‍ക്കു പരമാധികാരം നിലനിറുത്താന്‍ സാധിക്കുന്നതു് എപ്രകാരമാണെന്നും ഷെല്‍ വ്യക്തമാക്കിയിരിക്കുന്നു. രണ്ടും പ്രധാനപ്പെട്ട ഗ്രന്ഥങ്ങള്‍ തന്നെ. ഡോക്ടര്‍ എം.എം. ബഷീര്‍ &amp;amp;lsquo;ജനയുഗം&amp;amp;rsquo; വാരികയില്‍ (ലക്കം 31) The Fate of the Earth എന്ന ഗ്രന്ഥത്തെക്കുറിച്ചു് എഴുതിയിരിക്കുന്നു. സാഹിത്യപഞ്ചാനന്‍ പി.കെ.യുടെ ഭാഷയില്‍ പറഞ്ഞാല്‍ ഇത്തരം പ്രവര്‍ത്തനങ്ങള്‍ ആദരണീയങ്ങളും സ്വീകരണീയങ്ങളുമാണു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;ജൊനതന്‍ ഷെല്ലിന്റെ The Fate of the Earth 1982-ല്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തി. ന്യൂക്ളിയര്‍ ആയുധങ്ങള്‍ നശിപ്പിച്ചിട്ടു് ലോകഗവണ്മെന്റ് രൂപവത്കരിക്കാന്‍ ഷെല്‍ അതിലൂടെ ആഹ്വാനം ചെയ്തു. 1984-ല്‍ പ്രസിദ്ധപ്പെടുത്തിയ The Abolition എന്ന ഗ്രന്ഥത്തില്‍ ന്യൂക്ലിയര്‍ ആയുധങ്ങള്‍ നശിപ്പിക്കുന്നതെങ്ങനെയാണെന്നും രാഷ്ട്രങ്ങള്‍ക്കു പരമാധികാരം നിലനിറുത്താന്‍ സാധിക്കുന്നതു് എപ്രകാരമാണെന്നും ഷെല്‍ വ്യക്തമാക്കിയിരിക്കുന്നു. രണ്ടും പ്രധാനപ്പെട്ട ഗ്രന്ഥങ്ങള്‍ തന്നെ. ഡോക്ടര്‍ എം.എം. ബഷീര്‍ &amp;amp;lsquo;ജനയുഗം&amp;amp;rsquo; വാരികയില്‍ (ലക്കം 31) The Fate of the Earth എന്ന ഗ്രന്ഥത്തെക്കുറിച്ചു് എഴുതിയിരിക്കുന്നു. സാഹിത്യപഞ്ചാനന്‍ പി.കെ.യുടെ ഭാഷയില്‍ പറഞ്ഞാല്‍ ഇത്തരം പ്രവര്‍ത്തനങ്ങള്‍ ആദരണീയങ്ങളും സ്വീകരണീയങ്ങളുമാണു്.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{***}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തിരുവനന്തപുരത്തെ &amp;amp;lsquo;ചര്‍ച്ചാവേദി&amp;amp;rsquo;യുടെ ഒരു സമ്മേളനത്തില്‍ പ്രൊഫസര്‍ എസ്. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ഗുപ്തന്‍നായര്‍ പറഞ്ഞുപോലും &lt;/del&gt;&amp;amp;ldquo;ഇടപ്പള്ളി &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;രാഘവന്‍പിള്ളയെക്കാള്‍ &lt;/del&gt;വലിയ കവിയാണു് വി.സി. ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്ക&amp;amp;rdquo;രെന്നു്. ആഹ്ലാദദായകമല്ല ആ പ്രസ്താവം. കവിതയ്ക്കു ഭൂഷണങ്ങള്‍ ചാര്‍ത്തിക്കൊടുക്കുന്നതിലായിരുന്നു ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കര്‍ക്കു കൗതുകം. &amp;amp;ldquo;വിശ്വരൂപം&amp;amp;rdquo; വായിക്കു. കണ്‍സീറ്റുകള്‍ കൊണ്ടു നിറച്ച ആ കാവ്യം നമുക്കു് ചെടിപ്പു് ഉണ്ടാക്കും. &amp;amp;lsquo;ഇടപ്പള്ളി &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;രാഘവന്‍പിള്ള &lt;/del&gt;ഭാഷ ഉപയോഗിച്ചതു് അലങ്കാരപ്പണിക്കല്ല; അലങ്കൃത സൗധത്തിന്റെ അകത്തു പാര്‍ക്കുന്ന മനുഷ്യരെ കാണാനാണു്. അദ്ദേഹം അവരെ കണ്ടു. അവരുടെ വേദനകള്‍ പകര്‍ത്തി. ആ വേദനകള്‍ നമ്മളുടേതുമാണു്. ഇടപ്പള്ളിക്കവിത ജനിപ്പിക്കുന്ന &amp;amp;lsquo;ഇന്റിമസി&amp;amp;rsquo; ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കരുടെ കവിത ജനിപ്പിക്കുന്നില്ല. ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കരെക്കാൾ പൊക്കം കൂടുതലാണ് ഇടപ്പള്ളിക്ക്. &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;തിരുവനന്തപുരത്തെ &amp;amp;lsquo;ചര്‍ച്ചാവേദി&amp;amp;rsquo;യുടെ ഒരു സമ്മേളനത്തില്‍ പ്രൊഫസര്‍ എസ്. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ഗുപ്തന്‍ നായര്‍ പറഞ്ഞു പോലും &lt;/ins&gt;&amp;amp;ldquo;ഇടപ്പള്ളി &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;രാഘവന്‍ പിള്ളയെക്കാള്‍ &lt;/ins&gt;വലിയ കവിയാണു് വി.സി. ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്ക&amp;amp;rdquo;രെന്നു്. ആഹ്ലാദദായകമല്ല ആ പ്രസ്താവം. കവിതയ്ക്കു ഭൂഷണങ്ങള്‍ ചാര്‍ത്തിക്കൊടുക്കുന്നതിലായിരുന്നു ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കര്‍ക്കു കൗതുകം. &amp;amp;ldquo;വിശ്വരൂപം&amp;amp;rdquo; വായിക്കു. കണ്‍സീറ്റുകള്‍ കൊണ്ടു നിറച്ച ആ കാവ്യം നമുക്കു് ചെടിപ്പു് ഉണ്ടാക്കും. &amp;amp;lsquo;ഇടപ്പള്ളി &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;രാഘവന്‍ പിള്ള &lt;/ins&gt;ഭാഷ ഉപയോഗിച്ചതു് അലങ്കാരപ്പണിക്കല്ല; അലങ്കൃത സൗധത്തിന്റെ അകത്തു പാര്‍ക്കുന്ന മനുഷ്യരെ കാണാനാണു്. അദ്ദേഹം അവരെ കണ്ടു. അവരുടെ വേദനകള്‍ പകര്‍ത്തി. ആ വേദനകള്‍ നമ്മളുടേതുമാണു്. ഇടപ്പള്ളിക്കവിത ജനിപ്പിക്കുന്ന &amp;amp;lsquo;ഇന്റിമസി&amp;amp;rsquo; ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കരുടെ കവിത ജനിപ്പിക്കുന്നില്ല. ബാലകൃഷ്ണപ്പണിക്കരെക്കാൾ പൊക്കം കൂടുതലാണ് ഇടപ്പള്ളിക്ക്. &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/SV}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/SV}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/Works}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/Works}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11553&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr at 13:24, 12 August 2014</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11553&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-08-12T13:24:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 13:24, 12 August 2014&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Line 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Under construction}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/SV}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{MKN/SV}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Category:മലയാളം]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Category:മലയാളം]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11552&amp;oldid=prev</id>
		<title>Cvr: Created page with &quot;{{Under construction}} {{MKN/SV}} Category:മലയാളം Category:എം കൃഷ്ണന്‍ നായര്‍ Category:സാഹിത്യവാരഫ...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;diff=11552&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-08-12T13:23:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;{{Under construction}} {{MKN/SV}} &lt;a href=&quot;/index.php/Category:%E0%B4%AE%E0%B4%B2%E0%B4%AF%E0%B4%BE%E0%B4%B3%E0%B4%82&quot; title=&quot;Category:മലയാളം&quot;&gt;Category:മലയാളം&lt;/a&gt; &lt;a href=&quot;/index.php/Category:%E0%B4%8E%E0%B4%82_%E0%B4%95%E0%B5%83%E0%B4%B7%E0%B5%8D%E0%B4%A3%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E2%80%8D_%E0%B4%A8%E0%B4%BE%E0%B4%AF%E0%B4%B0%E0%B5%8D%E2%80%8D&quot; title=&quot;Category:എം കൃഷ്ണന്‍ നായര്‍&quot;&gt;Category:എം കൃഷ്ണന്‍ നായര്‍&lt;/a&gt; Category:സാഹിത്യവാരഫ...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;http://ml.sayahna.org/index.php?title=%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%B9%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%AF%E0%B4%B5%E0%B4%BE%E0%B4%B0%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%82_1985_07_28&amp;amp;diff=11552&quot;&gt;Show changes&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Cvr</name></author>
		
	</entry>
</feed>